Domů Zpravodajství Regionální zprávy Podyjí, hnědouhelné doly a varování OSN v nové Ochraně přírody

Podyjí, hnědouhelné doly a varování OSN v nové Ochraně přírody

0

Otevírá jej ohlédnutí Tomáše Vršky, předsedy Rady národního parku, za třiceti lety od vyhlášení tohoto jedinečného území národním parkem. Konstatuje, že Podyjí je společně s partnerským Nationalparkem Thayatal zelenou perlou ve vysychající krajině jihozápadní Moravy a že nyní nečelí otázce, jak a co ve zdejší jedinečné přírodě dělat, ale jak ji v měnícím se světě zachovat. Lenka Reiterová shrnuje, co je nového ve flóře obou národních parků, Jaroslav Hromas popisuje ledové sluje jako výjimečný jeskynní fenomén PodyjíVýznamu rybníků a tůní pro biodiverzitu na příkladu Podyjí se věnuje článek Zdeňka Mačáta, s novým životem podyjských pařezin a nedůvěře, které jejich obnova zpočátku čelila, vás seznámí Robert Stejskal a Jaroslav Ponikelský. První zmínka o podyjské přírodě se datuje zřejmě do období Karla IV. – v živopise Vita Caroli je poznámka o masovém výskytu „kobylek“ u Znojma při jeho cestě do Itálie. Podyjí ale pak dlouho bylo kvůli své poloze spíše na okraji zájmu, rozvíjející se výzkum přerušilo vybudování železné opony a nepřístupné hraniční pásmo. To se změnilo po roce 1990 – a souhrn toho nejdůležitějšího přináší článek Martina Škorpíka. Národní park se za třicet let stal nejen rájem výzkumníků, ale i vyhledávaným turistickým cílem, obzvlášť v posledním covidovém roce. Výsledky monitoringu návštěvnosti shrnují Luboš Kala a Jan Kos. S ředitelem rakouského Nationalpark Thayatal  o vzájemné spolupráci a výhledech do budoucna rozmlouvá ředitel českého národního parku Podyjí, s Podyjím je spjat i život Vladimíra Hanáka, který letos v březnu oslavil devadesáté narozeniny.

Do Bílých Karpat vás zavede článek ke čtyřicátému výročí vyhlášení této chráněné krajinné oblasti. Libor Ambrozek v něm vyzdvihuje význam spolupráce s hospodáři, obcemi a neziskovými organizacemi při ochraně zdejší jedinečné přírody.

Na úplně jiný konec republiky se dostanete čtením textu Ekologická obnova hnědouhelných velkolomů. Dnes, kdy je na dohled ukončení aktivní těžby uhlí v Sokolovské a Mostecké pánvi, běží naplno diskuse o budoucím využití uzavřených dolů. Zatímco odborná veřejnosti je o velkém přírodovědném významu opuštěných nerekultivovaných jam a výsypek přesvědčena, do praxe se širší využití ekologické obnovy a samovolného vývoje promítá jen pozvolna.  Důležitým krokem je memorandum o spolupráci, které uzavřely AOPK ČR, Česká zemědělská univerzita v Praze a Palivový kombinát Ústí. Podrobnosti najdete v textu.

Tomu, co pro střelbu olověnými broky v mokřadech vyplývá z nového nařízení Evropské komise, se věnuje v rubrice Právo v ochraně přírody Libuše Vlasáková. Mimo jiné konstatuje, že otravy volně žijících živočichů patří mezi zásadní problémy celosvětové ochrany přírody.

A konečně OSN. V rubrice Mezinárodní spolupráce popisuje Jan Plesník obsáhlou zprávu Usmiřování s přírodou (Making Peace with Nature), kterou v únoru představil generální tajemník OSN.

Přejeme zajímavé čtení.

BEZ KOMENTÁŘE

Váš komentář

Exit mobile version