Komise dnes předkládá návrh směrnice EU, která zajistí, aby pracovníci v Unii byli chráněni přiměřenými minimálními mzdami, jež jim umožní důstojný život bez ohledu na to, kde pracují. Jsou-li minimální mzdy nastaveny na přiměřenou úroveň, nemají pouze pozitivní sociální dopad, ale přinášejí také širší ekonomické výhody, neboť snižují nerovnost v odměňování, pomáhají udržet domácí poptávku a posilují motivaci k práci. Přiměřené minimální mzdy mohou rovněž pomoci snížit rozdíly v odměňování žen a mužů, neboť minimální mzdu pobírá víc žen než mužů. Návrh rovněž pomáhá chránit zaměstnavatele vyplácející svým pracovníkům důstojné mzdy tím, že zajišťuje spravedlivou hospodářskou soutěž.

Současná krize zasáhla zejména odvětví, kde je vyšší podíl pracovníků s nízkými mzdami, jako je úklid, maloobchod, zdravotnictví a dlouhodobá a ústavní péče. Zajištění důstojného života pro pracovníky a snížení chudoby pracujících osob je důležité nejen během krize, ale je také nezbytné pro udržitelné a inkluzivní hospodářské oživení.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla: „Dnešní návrh týkající se přiměřených minimálních mezd je důležitým signálem, že i v době krize musí být důstojnost práce nedotknutelná. Je realitou, že mnoha lidem se práce přestává vyplácet. Pracovníci by měli mít zajištěnu přiměřenou minimální mzdu a důstojnou životní úroveň. Navrhujeme dnes rámec pro minimální mzdy při plném respektování vnitrostátních tradic a svobody sociálních partnerů. Zlepšení pracovních a životních podmínek ochrání nejen pracovníky, ale také zaměstnavatele vyplácející důstojné mzdy a vytvoří základ pro spravedlivé, inkluzivní a odolné oživení.“

Výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis řekl: „Je důležité zajistit, aby z hospodářského oživení měli prospěch i pracovníci s nízkými mzdami. Tímto návrhem chceme zaručit, aby pracovníci v EU pobírali mzdu, která jim umožní důstojný život bez ohledu na to, kde pracují. Při vyjednávání o mzdách na celostátní a místní úrovni hrají klíčovou úlohu sociální partneři. Podporujeme jejich svobodu vyjednávat o mzdách samostatně, a pokud to není možné, poskytujeme rámec, který členským státům pomůže při stanovování minimálních mezd.“

Komisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmit uvedl: „Téměř 10 % pracovníků v EU žije v chudobě. To se musí změnit. Lidé, kteří mají práci, by neměli mít problém vyjít s penězi. Minimální mzdy musí dohnat ostatní mzdy, které v posledních desetiletích zaznamenaly růst a za kterými zůstávají pozadu. Kolektivní vyjednávání by mělo být ve všech členských státech normou. Zajištění přiměřené minimální mzdy je zakotveno v zásadě 6 evropského pilíře sociálních práv, který schválily všechny členské státy, takže počítáme s jejich trvalým závazkem.“

Rámec pro minimální mzdy při plném respektování vnitrostátních pravomocí a tradic

Minimální mzdy existují ve všech členských státech EU. V 21 zemích mají zákonné minimální mzdy a v šesti členských státech (Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko) je ochrana formou minimální mzdy zaručena výhradně kolektivními smlouvami. Ve většině členských států však pracovníci pociťují dopad nedostatečné přiměřenosti a/nebo mezer v působnosti ochrany formou minimální mzdy. S ohledem na výše uvedené skutečnosti vytváří navržená směrnice rámec pro zlepšení přiměřenosti minimálních mezd a zajištění ochrany pracovníků formou minimální mzdy v EU. Návrh Komise plně respektuje zásadu subsidiarity: stanoví rámec pro minimální standardy, přičemž respektuje a zohledňuje pravomoci členských států a autonomii sociálních partnerů i smluvní svobodu v oblasti mezd. Neukládá členským státům povinnost zavést zákonnou minimální mzdu ani nestanoví společnou výši minimální mzdy.

Země, v nichž je rozšířeno kolektivní vyjednávání, mají obvykle menší podíl pracovníků s nízkými mzdami, nižší nerovnost v odměňování a vyšší minimální mzdy. Cílem návrhu Komise je proto podpořit kolektivní vyjednávání o mzdách ve všech členských státech.

Země se zákonnými minimálními mzdami by měly zavést podmínky pro stanovení minimální mzdy na přiměřené úrovni. Tyto podmínky zahrnují jasná a stabilní kritéria pro stanovení minimální mzdy, orientační referenční hodnoty pro posouzení přiměřenosti a pravidelnou a včasnou aktualizaci minimálních mezd. Tyto členské státy se rovněž vyzývají, aby zajistily přiměřené a odůvodněné využívání odchylek a srážek z minimální mzdy a účinné zapojení sociálních partnerů do stanovování a aktualizace zákonné minimální mzdy.

V neposlední řadě návrh stanoví lepší prosazování a monitorování ochrany formou minimální mzdy stanovené v každé zemi. Dodržování příslušných předpisů a jejich účinné prosazování má zásadní význam pro to, aby byla pracovníkům ochrana formou minimální mzdy skutečně zajištěna a aby byly podniky chráněny před nekalou hospodářskou soutěží. Podle navržené směrnice budou muset členské státy každoročně podávat Komisi zprávu s informacemi o ochraně formou minimální mzdy. 

Souvislosti

Předsedkyně von der Leyenová na začátku svého mandátu přislíbila, že předloží právní nástroj, který pracovníkům v Unii zajistí spravedlivou minimální mzdu, a svůj slib zopakovala ve svém prvním projevu o stavu Unie dne 16. září 2020.

Právo na přiměřenou minimální mzdu je zakotveno v zásadě 6 evropského pilíře sociálních práv, který v listopadu 2017 v Göteborgu společně vyhlásily Evropský parlament, Rada jménem všech členských států a Evropská komise.

Dnešní návrh směrnice je založen na čl. 153 odst. 1 písm. b) Smlouvy o fungování EU týkajícím se pracovních podmínek. Navazuje na dvoufázovou konzultaci se sociálními partnery, která proběhla v souladu s článkem 154 Smlouvy o fungování EU. Návrh Komise bude nyní předložen Evropskému parlamentu a Radě ke schválení. Po jeho přijetí budou mít členské státy dva roky na provedení směrnice ve svém vnitrostátním právu.