- V zemích EU* bylo v roce 2021 registrováno 28 919 nových autobusů, meziročně o 3,4 % více,
- podíl paliv v EU 2021 vs 2020:
- elektřina 10,6 % vs 6,1 %, plyn** 10,5 % vs 11,1 %, nafta 68,8 % vs 73,2 %,
- v Česku bylo v roce 2021 registrováno 954 nových autobusů, meziročně o 28 % méně,
- podíl paliv v ČR 2021 vs 2020:
- elektřina 0,2 % vs 0,5 %, plyn 7,4 % vs 19,7 %, nafta 91,9 % vs 79,8 %.
*údaje pro Bulharsko, Litvu a Maltu nejsou k dispozici; ** zemní plyn, LPG, biopaliva a etanol
Obrázek 1: Městský nízkopodlažní elektrobus SOR EBN11, 2 z 60 vyrobených elektrobusů v roce 2021 byly registrovány v ČR.
V roce 2021 bylo 68,8 % všech nových autobusů registrovaných v Evropské unii naftových. Elektrobusy (bateriová elektrická vozidla, elektrická vozidla s palivovými články, vozidla s prodlouženým dojezdem a plug-in hybridní vozidla) zaznamenaly silný růst, což vedlo k nárůstu jejich podílu na trhu z 6,1 % v roce 2020 na 10,6 % v loňském roce. Alternativní paliva, která zahrnují zemní plyn, LPG, biopaliva a etanol, se na všech nových autobusech podílela 10,5 %, zatímco hybridní elektrická vozidla představovala 10,1 % trhu. Dohromady tak všechna vozidla s alternativním pohonem tvořila v roce 2021 31,2 % trhu autobusů v EU. Trendy v uplynulých 4 letech jsou zřejmé z uvedeného Obrázku 2.
Obrázek 2: Vývoj podílů registrací nových autobusů dle typu paliva v Evropské unii v období 2018–2021
V roce 2021 zaznamenaly registrace nových elektrobusů v EU silný růst (+78,7 %), celkem bylo registrováno 3 064 vozidel, podíl na trhu dosáhl 10,6 %. Nejvíce elektrobusů bylo registrováno ve Francii (622 kusů; +247,5 %), v Německu (613 kusů; +57,6 %) a Dánsku (224 kusů; +3 633 %). Zatímco Nizozemsko bylo v roce 2020 stále největším trhem s elektrobusy v EU, prodeje tam loni klesly o 57,6 %. Francie a Německo dohromady představovaly 40,3 % všech elektrobusů registrovaných v EU v roce 2021.
Celkem 10,5 % nově registrovaných autobusů v EU bylo v roce 2021 na alternativní paliva**, přičemž téměř všechny byly poháněny zemním plynem. Registrace nových autobusů na alternativní paliva v Evropské unii loni klesly o 2,3 % na 3 033 vozidel. Francie zaznamenala výrazný nárůst prodeje autobusů na alternativní paliva (+61,3 %), zatímco Španělsko a Itálie vykázaly pokles (-42,6 %, resp. -15,2 %).
Vývoj registrací elektrobusů a autobusů na alternativní paliva v uplynulých 4 letech je obsahem Obrázku 3.
Obrázek 3: Vývoj registrací nových elektrických a plynových autobusů v Evropské unii v období 2018–2021
„V loňském roce bylo v zemích EU poprvé registrováno více nových autobusů na elektřinu než na plyn (3064 vs. 3 033), přibližně každý 9. nový autobus byl tedy elektrobusem. Nejvyšší podíly nových elektrobusů byly loni evidovány v Nizozemsku (55,9 %), Finsku (50,0 %) a Dánsku (34,4 %), v případě plynových pak v Estonsku (52,4 %), Portugalsku (26,3 %) a Francii (23,6 %). V České republice byly v uplynulém roce registrovány 2 elektrobusy a 71 plynových autobusů, v součtu těchto vozidel nám patřila 15. příčka, podíl 7,65 % nás pak řadil na místo 18. Ze zemí V4 bylo před námi Polsko (27,93 %) a Slovensko (8,70 %), za námi pak Maďarsko (4,65 %). Dva uvedené elektrobusy byly značky SOR, ze 71 plynových autobusů bylo 41 Iveco, 24 Solaris, 5 SOR a 1 Scania,“ uvádí Ing. Jindřich Frič, Ph.D., ředitel Centra dopravního výzkumu, v. v. i. (CDV).
Podíly registrací nových elektrických a plynových autobusů jsou uvedeny na Obrázku 4.
Obrázek 4: Podíl registrací nových elektrických a plynových autobusů v zemích Evropské unie v roce 2021
V Česku jezdí přes 100 elektrobusů, nejvíc v Moravskoslezském kraji
V loňském roce byly v České republice registrovány 2 elektrobusy SOR EBN11. Společnost SOR Libchavy, spol. s r.o., v loňském roce vyrobila 60 elektrobusů, ty se na celkové produkci výrobce podílely téměř 11 % (pozn. celkem bylo vyrobeno 552 autobusů). Celkově bylo v registru v Česku evidováno 107 elektrobusů, vývoj v posledních letech má však sestupnou tendenci. Zatímco v roce 2018 bylo registrováno 50 elektrobusů, o rok později 11, v roce 2020 6 a vloni pouze 2. Nejvíce, 69 z nich, bylo značky SOR, s 28 elektrobusy pak následovala značka ŠKODA. V Moravskoslezském kraji bylo registrováno 36 elektrobusů, v Královéhradeckém 25, v Jihočeském 16, v Pardubickém 14 a v hl. m. Praze 5.
„Tato čísla nejsou nikterak překvapující, když vezmeme v potaz vývoj finančních podpor v této oblasti ze strany státu. Zatímco v letech 2017-2019 podpořil stát nákup čistých autobusů poměrně výrazně z Integrovaného regionální ho operačního programu (IROP), v následujícím období již na takovouto podporu nebyly k dispozici žádné volné evropské finanční prostředky. Kromě toho se domnívám, že většina dopravních podniků v současnosti s nákupem zejména elektrických autobusů spíše vyčkává na dobu, kdy bude přijat nový zákon o nízkoemisních vozidlech, aby se jim tyto nákupy započítávaly do povinné kvóty, kterou po nich požaduje Evropská unie,“ dodává Mgr. Jan Bezděkovský, pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu.
Nepoměrně významněji jsou v registru zastoupeny CNG autobusy, kterých bylo evidováno celkem 1 830, tj. 17x více než elektrobusů. Nejčastěji se jednalo o autobusy značek IVECO (634), SOR (604), SOLARIS (283), IRISBUS (117) a SCANIA (93). Dominantně, 38 % z celkových registrací CNG autobusů, jsou tato vozidla evidovaná v Moravskoslezském kraji (695), následuje kraj Středočeský (272), Jihomoravský (229), Zlínský (159) a Ústecký (105). Ani počet registrací CNG autobusů v roce 2021 však nelze považovat za uspokojivý, byl totiž nejnižší za posledních 7 let.
Obrázek 5: Počet elektrických a plynových autobusů dle krajů v České republice (k 31.12.2021)
Detailní aktuální informace k registracím čistých vozidel jsou k dispozici zde.
