Ze Zprávy o životním prostředí České republiky 2019 vyplývá, že užívání pesticidů se poslední roky pomalu snižuje. Přispěl tomu i tlak organizací jako Hnutí DUHA či evropských ekologických organizací. Pesticidy v nadlimitním množství nebo “koktejlech” však lze stále nalézt zejména ve vodě, ale i v jídle. Přispívá tomu také nevhodné pěstování řepky a kukuřice.

Dle nové Zprávy o životním prostředí České republiky 2019, vydané Ministerstvem životního prostředí, klesla spotřeba přípravků na ochranu rostlin o 4,5 % oproti roku 2018. [1] Klesá tedy již od roku 2013, je však na úrovni roku 2004. Zpráva uvádí, že k poklesu přispěl zejména evropský zákaz používání některých tzv. neonikotinoidů (spojovaných s negativními dopady na opylovače) a národní zákaz používání glyfosátu k urychlení dozrávání a vysušování obilovin a řepky.

O omezení glyfosátu na české úrovni dlouhodobě usilovalo například Hnutí DUHA. Ministr zemědělství Miroslav Toman původně v roce 2018 oznámil zákaz plošného používání glyfosátu v zemědělství, ale pod tlakem některých zemědělských organizací nakonec omezení zmírnil. [2] O zákaz nebezpečných neonikotinoidů také dlouhodobě usilovaly evropské ekologické organizace a veřejnost. [3] Tři z neonikotinoidů byly Evropskou unií na základě vědeckých podkladů zakázány v dubnu 2018.

Pesticidy v českém životním prostředí však stále zůstávají problémem. Jejich rezidua a metabolity se nachází v 90 % povrchových vod a ve 40 % podzemních vod dokonce v nadlimitním množství. [4] Pesticidy ve vodě, ale i v potravinách se často nacházejí v “koktejlech”, kdy jednotlivé látky mohou být v zákonné normě, avšak společný vliv více pesticidů na lidské zdraví či životní prostředí většinou není znám. [5] Rezidua pesticidů byla v roce 2019 objevena v 71 % potravin a ve 2 % v nadlimitním množství. [6] Kromě hojně nacházených již zakázaných pesticidů jsou ve vodách problémem hlavně pesticidy spojené s pěstováním řepky (metazachlor) a kukuřice (metolachlor). [7]

Za jejich množstvím stojí zejména nevhodné a opakované pěstování těchto plodin. Podle analýzy Ministerstva zemědělství se řepka a kukuřice pěstují celkem na 29 % osevní plochy. V letech 2015-2018 se kukuřice na stejné ploše pěstovala 3x ve 24 % případů, řepka pak 2x ve 44 % případů. [7] Podle Rostlinolékařského portálu přitom pěstování kukuřice na stejné ploše vícekrát po sobě významně zvyšuje množství škůdců a tedy i potřebu užívání pesticidů. U řepky se doporučuje odstup dokonce alespoň po 4 letech. [8]

V současnosti se nastavují podmínky rozdělování zemědělských dotací ze Společné zemědělské politiky, které významně ovlivňují zemědělskou praxi. Evropská komise doporučila České republice zaměřit se na snižování rizikových pesticidů nebo střídání plodin. [9] Hnutí DUHA a Česká společnost ornitologická k proměně zemědělských dotací vyzývají výzvou Za zdravou a pestrou krajinu na webu zasadmese.hnutiduha.cz. [10]

O další snižování užívání syntetických pesticidů usiluje také například Evropská občanská iniciativa Zachraňme včely a farmáře, která posbírala již půl milionu podpisů. [11]

Martin Rexa, pracovník programu Krajina z Hnutí DUHA řekl:
„Je zřejmé, že i přes pokles užívání zůstávají pesticidy pro člověka i životní prostředí problémem, o jehož celkových důsledcích toho stále mnoho nevíme. Je proto potřeba zachovávat princip předběžné opatrnosti. Tlak veřejnosti se ukazuje jako zcela zásadní, jak o tom svědčí úspěchy s glyfosátem či neonikotinoidy. Je proto potřeba mimo jiné podporovat nadále rozvoj ekologického zemědělství, které se umělým pesticidům vyhýbá, ale také rozdělovat dotace z veřejných prostředků zemědělcům jen tehdy, pokud rozumně střídají plodiny. Je také lépe potřeba ochránit vodní toky před splavováním pesticidů a nadále omezovat jejich užívání.”

Váš komentář