Poslanecká sněmovna už poněkolikáté nerozhodla o novele zákona o pedagogických pracovnících. Původně schválený návrh zákona musí poslanci řešit znovu kvůli vrácení změny ze Senátu. Aktuální debata ve sněmovně se už několikrát zasekla na tématu uzákonění poměru učitelských platů k průměrné mzdě. 
Novela zákona ale obsahuje řadu dalších smysluplných změn, které můžou ve školách výrazně pomoct a na které český vzdělávací systém naléhavě čeká. Přinášíme některé body:
Adaptační období a funkce uvádějícího učitele – pro začínající učitele novela počítá s dvouletým adaptačním obdobím, během kterého jim škola poskytuje zvýšenou podporu. Změna počítá také s vymezením role uvádějícího učitele a s jejich nárokem na příplatek a snížení přímé pedagogické činnosti.
Třídní učitel – úprava zákona počítá se zakotvením této důležité a tradiční funkce v českém školství. Jde o zásadní pozici na pomezí organizační a výchovné práce, ale i kariérního poradenství, řešení wellbeingu žáků a mnoha dalších činností. Novela zákona také počítá s funkčním příplatkem ve vztahu k časové náročnosti této pozice, který je v současné podobě s ohledem na množství práce opravdu pouze symbolický.
Sociální pedagog a školský logoped – novela zákona plánuje zařazení těchto pozic mezi pedagogické profese. V časech nárůstu nerovnosti v podmínkách vzdělávání vzešlých z pandemie by třeba právě sociální pedagog mohl být jednou z vhodných odpovědí státu na řešení dané situace. Systémové ukotvení (jejich reálné zařazení do pedagogických sborů) a financování platů těchto profesí novela však zatím neřeší. V navazujících dokumentech proto bude třeba standardy obou profesí jasně definovat.
Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUinu: „Projednávání novely se ve finiši smrsklo na boj o výši učitelských mezd. Neměli bychom zapomínat, že české školství zákon naléhavě potřebuje kvůli mnoha dalším palčivým problémům, které se novela snaží řešit.”

Váš komentář