Nová technologická aplikace zrychluje administraci moderních ozařovacích výkonů v Masarykově onkologickém ústavu. Za jejím vývojem a uvedením do praxe stojí biomedicínský technik Tomáš Nikl. Aplikace zjednodušuje přenos dat z lineárních urychlovačů do nemocničního systému a získala také mimořádnou cenu ředitele MOÚ.

Tomáš Nikl je součástí týmu Oddělení radiologické fyziky MOÚ, které dohlíží na plynulý chod, kvalitu a efektivnost fyzikálně-technické podpory léčebné péče v oborech radiologie, radioterapie, nukleární medicíny a dalších pracovišť, které využívají pří své činnosti zdroje ionizujícího záření nebo otevřené radionuklidy. Práci biomedicinského technika přibližuje v rozhovoru.

„ČASTO PRACUJEME POD TLAKEM. SNAŽÍME SE, ABY NENARŮSTALA DOBA ČEKANÍ PRO OBJEDNANÉ PACIENTY.“


Biomedicínské inženýrství a technologie je pro veřejnost méně známý obor, ale ve zdravotnických zařízeních nezbytný. Přibližte nám, v čem musí být člověk zdatný, aby se mohl stát biomedicínským technikem?
Je to především informatika, rozumět hlouběji počítačů a programování, ale být zaměřen také technicky. Už na 2. stupni základní školy jsem věděl, že chci studovat technický obor, nejlépe spojený s počítači. Považuji se za zručného člověka, z předmětu počítačová technika jsem měl vždy jedničku, oproti tomu čeština, dějepis a jazyky nebyly mojí doménou. Proto jsem vystudoval střední školu se zaměřením na informatiku a vysokou školu polytechnického směru.

Vaše práce je hodně spojena s přístroji, například lineárními urychlovači, kam pacienti dochází na ozařování. A technologie se neustále vyvíjí kupředu, je biomedicínský obor pestrý?
Ano, tvůrčí činnost mně dává energii, mám rád proces, kdy něco nového, potřebného vzniká. Dalším aspektem je fakt, že dynamika tvůrčí činnosti dokáže člověka zcela pohltit. Pokud se na našem oddělení pokazí přístroj, musíme s kolegy rychle zjistit, o co jde. Často pracujeme pod tlakem. Snažíme se, aby nenarůstala doba čekání pro objednané pacienty, kteří by se v případě časové prodlevy hromadili v čekárně. Je to svým způsobem adrenalin. Objevení a vyřešení závady je poměrně akční činnost a to mě baví.

Když se zrovna nevěnujete vývoji nových systému, jak vypadá běžný den biomedicínského technika, jsou i rutinní činnosti?
Rozhodně ano. S kolegy každé ráno změříme parametry přístrojů, například lineárních urychlovačů, a tzv. je připravíme na uvedení do chodu. Jejich celodenní bezchybná funkčnost je taktéž pod naší důslednou kontrolou. Některé závady vyřešíme samostatně, pro jiné je třeba servisní podpora, kterou musíme kompletně zajistit.

„PRÁCE SE DÁ ZJEDNODUŠIT, ZAUTOMATIZOVAT A TÍM ŠETŘIT SÍLY I ČAS ZAMĚSTNANCŮ.“

V letošním roce jste vytvořil velmi užitečnou a novou aplikaci ve spojitosti s dokumentací ozařování pacientů. V čem spočívá její unikátnost?
Je to aplikace pro zjednodušení vykazování kódů pojišťoven, která je vytvořená a odladěná přímo pro potřeby MOÚ. Toho by žádný z komerčních produktů nemohl dosáhnout.V dokumentaci každého pacienta je záznam, ze kterého dokumentátorky ručně přepisovaly do nemocničního počítačového systému číselné kódy jednotlivých výkonů. Tato činnost zabrala hodně času, je náročná na pozornost a následnou neúmyslnou chybovost. Vytvořil jsem aplikaci, která po ukončení série ozařování stáhne z daného přístroje tato data a dokumentátorka je jedním kliknutím pošle do nemocničního informačního systému.

Je pravda, že mnoho důležité práce ve zdravotnictví, především té administrativní, je pacientům skryto. Vy jste tedy aktivně ulehčil činnost mnohým kolegům a kolegyním, za což jste také získal i mimořádnou cenu ředitele MOÚ.
Je to fakt, že vedení mně dává prostor pro tvůrčí činnost a jsem za to velmi rád. Pro změny, které usnadní a zrychlí práci, jsem měl podporu od svých přímých nadřízených i pana profesora Šlampy, přednosty kliniky radiační onkologie, který také inicioval vytvoření zmíněné aplikace.

Říká se, že nejlepší práce je ta, která člověka baví, naplňuje a umožňuje pomáhat druhým. Vidíte už další možnosti, co zlepšit?
Mám další plány, pořád je na čem pracovat, hlavně co se týká digitalizace ve zdravotnictví. Práce se dá zjednodušit, zautomatizovat a tím šetřit síly i čas zaměstnanců.

I když jste v oboru zaměřen spíše technicky, zároveň jste tvůrčím člověkem. Platí to i v soukromí?
Velkou část mého osobního života vyplňují moje poměrně malé děti. Výchova, vedení a rozvíjení dítěte je přece jedna z nejvíce tvůrčích činností, které člověka v životě potkají. Mám rád kombinaci technického a kreativního.
 

KDO JE BIOMEDICÍNSKÝ TECHNIK: Středem zájmu biomedicinských techniků jsou především nemocniční přístroje, zařízení a různé měřáky, bez nichž by doktoři i sestry často byli jako bez rukou. Jedná se o nelékařské zdravotnické povolání se širokým zaměřením. Jako zdravotnický pracovník v nemocnici zabezpečuje správný chod přístrojů a školení personálu, nebo se přímo podílí na léčbě pacienta v klinické praxi jako technik při výkonech. Biomedicínský technik má teoretické znalosti z matematiky, fyziky a chemie, ale také základní znalosti týkající se biologie, anatomie a fyziologie člověka, které jsou potřeba pro pochopení základních biologických procesů v lidském organismu.









Autorka: Mgr. Markéta Jetelová, Centrum komunikace s veřejností