V Konferenčním sálu pražského hotelu DAP proběhl 26. dubna už druhý workshop k využití umělé inteligence v Armádě ČR, jehož se zúčastnili zástupci velení armády a ředitelé sekcí ministerstva obrany. Workshop navazoval na březnovou akci, která odstartovala sérii pracovních setkání na toto téma. Tentokrát bylo cílem jednak prodiskutovat náměty a návrhy k dosažení mentální změny u profesionálních vojáků, která povede ke snadnějšímu a účinnějšímu zavedení nastupujících technologií, a také představit rámcové návrhy k aplikaci těchto technologií.
Jednání zahájil zástupce náčelníka Generálního štábu – náčelník štábu generálporučík Miroslav Hlaváč. „Musíme promyšleně a koncepčně zavádět přelomové technologie. Musíme být schopni koordinovaně působit ve všech doménách včetně vesmíru. Jen tak můžeme posílit naše schopnosti,“ řekl ve svém projevu a dále zdůraznil, že je třeba dekriminalizovat setkávání vojáků se zástupci obranného průmyslu a zlepšit akviziční procesy. Uvedl také, že zavádění moderních technologií se musí projevit na struktuře a schopnostech armády, nikoli ve zvětšování systému.
První část workshopu byla věnována velitelům sil a jejich prezentacím, po kterých následovala diskuze. Generálmajor Ladislav Jung, velitel pozemních sil, provokativně přirovnal implementaci technologických změn k přírodní změně, které jsou dané již v naší DNA a na které závisí přežití člověka: „Není asi o čem diskutovat. Umělá inteligence, robotizace a další technologie tady za pár let ovládne armádní prostředí a je třeba na tom pracovat.“ K dosažení mentální změny podle něho mimo jiné přispěje generační hybná síla a především vzdělávání.
Zástupce velitele vzdušných sil, brigádní generál Petr Lanči, se ve své prezentaci věnoval mimo jiné roli organizační kultury. Implementaci přelomových technologií EDTs (emerging disruptive technologies) považuje za jednu z forem implementace celkové změny, která může vyvolávat obavy a nejistoty. Proto je podle něho potřeba nepodcenit interní komunikaci, jinak hrozí nedůvěra a odmítavý postoj. „Zásadní je nebát se nových technologií a kontinuálně vzdělávat a školit příslušníky ozbrojených sil,“ konstatoval generál Lanči.
Velitel kybernetických sil a informačních operací, brigádní generál Miroslav Feix, také vyzval k tomu, abychom se nových technologií nebáli, protože nám mohou pomoci a vyzdvihl sílu reálných příkladů, které táhnou. Plukovník Jaroslav Hrabec, velitel Velitelství teritoria, upozornil na to, abychom nezapomněli vedle profesionálních vojáků motivovat i záložníky. Zároveň vyzdvihl široké využití pokročilých systémů u teritoriálních sil, které ale musí být efektivně využity, abychom „nezaváděli technologie pro technologie,“ jak řekl v závěru svého vystoupení.
„Přijmout technologie budoucnosti, i když ne každý bude chtít akceptovat, bude nezbytná nutnost,“ řekl v úvodu své prezentace plukovník Ladislav Rebilas, ředitel Ředitelství speciálních sil. Řešením pro akceptaci by podle něho měla být motivace všech generací v armádě, i když to bude složitý proces: „Základem by mělo být ztotožnění se s otázkou proč, ztotožnění se s důvodem.“ Dalšími nástroji jsou nápodoba pozitivních příkladů, talent management, ale i akceptace neúspěchů, se kterými se za námi nebudou bát přijít naši podřízení.
Další dva bloky pracovního setkání patřily zástupcům ministerstva obrany. Ředitelé sekcí a vybraných odborů, které jsou odpovědné za rozvoj pozemních a vzdušných sil, prezentovali prvotní konkrétní nápady i rámcové návrhy k aplikaci EDTs. Velký důraz byl kladen například na strojové učení a analýzu velkých objemů dat (machine learning and big data analysis) nebo umělou inteligenci (Artificial Inteligence – AI), které se dají využít v různých oblastech, od monitorování hrozeb po rozpoznání cíle, přes bojové platformy, ale i simulace a výcvik, po logistiku a dopravu nebo zdravotnickou péči.
Účastníci se mohli seznámit s projekty v různých fázích implementace a vývoje, u nás i ve světě. Od těch, které jsou již zaváděny až po ty, které jsou teprve v plenkách. Takovým projektem, který se zdá být spíše z oblasti sci-fi, je třeba americký Cyborg Soldier 2050, neboli projekt vylepšených vojáků. Ten počítá s propojením člověka a stroje, který bude mít lepší a výkonnější zrak, sluch i svaly a v konečné fázi i vylepšený mozek, schopný rychlejších reakcí, rozhodování, ale třeba i telepatické komunikace.
Tento druhý odborný workshop nebyl poslední, v průběhu letošního i příštího roku na něj budou navazovat další setkání. Konkrétně v pořadí třetí workshop se uskuteční na konci srpna a bude probíhat i za účasti zástupců českých a pravděpodobně i zahraničních zástupců obranného průmyslu.
