Debata, která se rozvinula okolo návrhu ministerstva školství neznámkovat testy státní maturity, se míjí s podstatou problému. Možnost, že by se testy hodnotily pouze slovy prospěl/neprospěl, celkovému nastavení maturitní zkoušky spíše pomůže. Podstatnějším problémem je, že zbytek maturitní vyhlášky neřeší, jak z maturity opravdu udělat moderní zkoušku uzavírající středoškolské studium a jak nastavit testy tak, aby nediskriminovaly některé žákovské skupiny a ověřovaly znalosti a dovednosti podstatné pro další pracovní a studijní kariéru maturantů.

Návrh maturitní vyhlášky vrací státní maturitu ke staršímu modelu, ale nepřináší nic zásadně nového. Samotná změna hodnocení maturitních testů jde správným směrem, který předpokládá, že testy společné části maturity budou přístupovou zkouškou ke školní – profilové části. Chybí tu ale několik podstatných věcí.

Za prvé se nijak nemění režim zveřejňování anonymizovaných maturitních dat. Ta by měla být k dispozici dříve než v polovině prázdnin, aby je bylo možné zohlednit v rámci debat o korektnosti zkoušky.

Stejně tak by měl Cermat prokazovat metodologické garance rovnosti testů v čase a mezi obory. Není přijatelný současný stav, kdy se za hlavní doklad srovnatelné náročnosti testů považuje úspěšnost v jejich skládání.  O vhodném termínu zveřejnění lze ještě hovořit, ale je nutné, aby byla u každé zkoušky zveřejněna technická zpráva dokládající srovnatelnou náročnost testů. Tedy postupy vývoje a statistické analýzy, které ji ověřovaly.

Podobně je třeba u každé úlohy testu rutinně zveřejňovat, co chtěli její autoři ověřit a jak zdůvodňují volbu správné odpovědi. Tato zpráva by měla být zveřejněna spolu s testovými zadáními, tedy v den, kdy maturanti testy vyplní, aby se zpřehlednila a zvěcnila následná diskuse o možných chybách v maturitních testech.

A konečně, od nové maturitní vyhlášky bychom neměli chtít jen prostý návrat k dřívějším pořádkům, ale i návrhy, jak zkoušku modernizovat a z výstupu maturity udělat informaci, která je pro budoucí zaměstnavatele či vysoké školy relevantní. Tou současné maturitní vysvědčení z větší části není.

Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin: „Pokud chceme maturitní zkoušku opravdu modernizovat, měli bychom uvažovat především o dvou věcech. Za prvé, jak v nějakém výhledu zavést jako povinnou disciplínu maturitní práci s obhajobou, protože ta je schopná postihnout výkon žáka v delším čase a zahrnuje více dovedností než jen schopnost spatra odpovědět na náhodně vylosovanou otázku. A za druhé zvažme, zda při přípravě ´na potítku´, případně i pří písemné práci, nepřipustit přístup k internetu. Vedlo by to k potlačení memorování a žáci by byli prověřování, zda umějí řešit problémy v reálném provozu.“