Nejvyšší kontrolní úřad prověřil prostředky, které v letech 2017 až 2020 vynaložilo Ministerstvo obrany (MO) na výzbroj Armády ČR. Celkem šlo o uzavřené smlouvy na pořízení výzbroje a souvisejících náhradních dílů za více než 3,1 miliardy korun. Kontrola ukázala, že systém nákupů není efektivní. Ministerstvo například chybovalo při specifikaci pořizované výzbroje, nezajistilo náhradní díly na její celý životní cyklus a místo toho, aby uzavřelo rámcovou smlouvu, nakupovalo výzbroj na etapy. Muselo tak vypisovat nová zadávací řízení nebo je kvůli chybám opakovat. Nákupy se tím prodražují, zvyšuje se administrativní zátěž a vyzbrojování armády se oproti termínům schváleným vládou v koncepčních dokumentech MO zpožďuje.

Do roku 2020 mělo MO v plánu nakoupit pro armádu útočné pušky s granátometem, odstřelovací pušky, přenosný protitankový raketový komplet a náhradu za ruční protitankovou zbraň. Nakonec ale pořídilo jen útočné pušky s granátometem a místo odstřelovací pušky modulární zbraňový komplet. Ostatní nákupy odsunulo do dalších let. MO tak nebuduje bojové schopnosti armády v požadovaném čase.

Systém, jakým MO nakupuje výzbroj, nefunguje tak, jak by měl. Nákupy se prodlužují, tím rostou i náklady a zvyšuje se administrativní zátěž pro resort. MO například chybovalo při specifikaci toho, jakou výzbroj nebo náhradní díly chce nakoupit. Zadávací řízení proto muselo opakovat. Například při nákupu modulárního zbraňového kompletu, kdy špatně specifikovalo jeden z nábojů. U nákupu náhradních dílů na pušku 5,56 mm SIG 516 muselo dokonce zrušit již uzavřenou smlouvu s dodavatelem a vypsat zadávací řízení znovu.

Při pořizování kulometů opakovalo MO zadávací řízení celkem čtyřikrát. Ministerstvo kulomety MINIMI nakupuje na etapy už od roku 2013 místo toho, aby uzavřelo s dodavatelem rámcovou smlouvu a snížilo tak administrativní zátěž.

K těmto kulometům navíc MO nakoupilo nevhodné denní zaměřovače, přestože ho v průběhu zadávacího řízení na tento problém upozornil opakovaně jeden z účastníků řízení a také Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti. Tento úřad navíc ministerstvu doporučil, aby resort provedl před nákupem zkrácené vojenské zkoušky zaměřovačů s kulomety. Ministerstvo je ale neprovedlo, i když s nimi původně počítalo. Ve výsledku tak resort utratil téměř 3,4 milionu korun za nevhodné příslušenství.

Na to, že by MO mělo ověřovat parametry nakupované výzbroje ještě před podpisem smlouvy, upozornil NKÚ už v roce 2016. Náprava ale nebyla ze strany resortu dostatečná a teprve v průběhu kontroly v roce 2020 začal připravovat změnu vnitřních předpisů.

U dvou ze čtyř kontrolovaných nákupů výzbroje nezajistilo MO náhradní díly na celý její životní cyklus, ale koupilo jich jen omezené množství. Tím si ztěžuje pozici při jednání s dodavatelem a v konečném důsledku se tak jejich nákup může prodražit. MO totiž bude muset přistoupit na podmínky dodavatele, který má na náhradní díly licenci. Na stejný problém upozornil NKÚ také loni při kontrole nákupů obrněné techniky. Ani u těchto nákupů MO nezohledňovalo náklady celého životního cyklu.

Podle kontrolorů porušil resort obrany při nákupech výzbroje v několika případech zákon o zadávání veřejných zakázek. Například tehdy, když zrušil zadávací řízení způsobem, který je v rozporu se zákonem. Nebo když uzavřel s dodavatelem smlouvu, která neodpovídala zadávacím podmínkám, a tím porušil i zásadu transparentnosti.

Váš komentář