Nejvyšší kontrolní úřad prověřil peníze na opatření, která mají zajistit udržitelnou jakost vod a minimalizovat znečištění způsobované zemědělstvím. Stát vydal v letech 2013 až 2020 celkem přes 2,7 miliardy korun z fondů EU a státního rozpočtu. Tyto prostředky šly na opatření z tzv. národních akčních plánů, na monitoring kvality vody a na modernizaci technologií v úpravnách vody. Kvalita povrchových ani podzemních vod se však za tuto dobu nezlepšila. Výskyt pesticidních a dusíkatých látek se v některých místech dokonce zvyšoval. To se promítlo i do kvality zdrojů pitné vody. Roste počet povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu, a to zejména kvůli pesticidním látkám. Stát pak vydává miliardy z peněz EU na modernizaci technologií v úpravnách pitné vody, což ale neřeší příčiny znečištění.

Hlavním znečišťovatelem povrchových a podzemních vod pesticidními a dusíkatými látkami je zemědělská činnost, kam plyne výrazná podpora z prostředků státu i EU. V letech 2013 až 2019 získaly zemědělské subjekty každoročně více než 30 miliard korun. Stát však dotačním systémem nemotivuje zemědělce k tomu, aby změnili svou praxi a snížili využívání pesticidů.

Ministerstvu zemědělství (MZe) se také nedaří prosadit, aby zemědělci uplatňovali tzv. zásady integrované ochrany rostlin. Ty by měly snížit rizika a omezit vliv používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. MZe kontroluje dodržování těchto zásad jen formálně a pouze u zlomku zemědělců. Ročně jde o zhruba 0,28 % z celkového počtu zemědělců. Zároveň nemůže MZe uplatňovat sankce za nedodržování uvedených zásad.

Stát navíc nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství skutečná spotřeba pesticidů a hnojiv. Povinná elektronická evidence spotřeby pesticidů neexistuje. Taková data by přitom mohli využít i ČHMÚ, provozovatelé vodovodů nebo hygienické stanice. Ministerstvo však sleduje jen množství látek uvedených na trh v ČR a roční údaje o spotřebě pesticidů zjišťuje jen u 10 % zemědělců. Navíc tyto údaje neověřuje. Elektronická data o použití hnojiv předávají zemědělci MZe jen na základě dobrovolnosti, MZe tak nemá informace o skutečné spotřebě hnojiv v ČR.

Ke zlepšení stavu vod a změně dosavadního postupu zemědělců vytvořily MZe, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví dva na sebe navazující národní akční plány. Na jejich opatření vynaložily MZe a Ministerstvo životního prostředí 65 milionů korun. Většinou se však jednalo o formální podpůrná opatření, jejichž reálný dopad na zlepšení kvality vod byl zanedbatelný.

Za sedm let se u povrchových a podzemních vod nezměnil obsah pesticidních ani dusíkatých látek. V některých místech se dokonce hodnoty těchto látek zvyšovaly. U podzemních vod se pesticidy objevovaly ve více než polovině míst sledovaných ČHMÚ. V případě povrchových vod se pesticidy objevovaly téměř na všech sledovaných místech. U povrchových vod se na více než 80 % sledovaných míst stále objevují látky spadající do kategorie tzv. starých zátěží, tedy látky dlouhodobě nepoužívané či již zakázané.

Zhoršená kvalita podzemní a povrchové vody má za následek zhoršenou kvalitu zdrojů pitné vody. Roste tak počet povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu. Hlavním důvodem je právě zvýšený výskyt pesticidních látek. Zatímco v roce 2013 šlo o 15 oblastí, v roce 2019 se jednalo už o 105 oblastí.

Aby provozovatelé vodovodů zajistili nezávadnou pitnou vodu, musí modernizovat technologie úpravy vody. To vyžaduje značné finanční prostředky. V případě modernizace úpraven vod Plzeň a Želivka šlo o 2,56 miliardy korun. Ministerstvo životního prostředí proto na tyto účely rozděluje také podporu z fondů EU. Takové investice sice vedou ke zlepšení kvality pitné vody, ale neřeší příčiny jejího znečištění.

Výjimky z hygienického limitu pro pitnou vodu se týkají především úpraven vod, které zásobují oblasti do pěti tisíc obyvatel. Jelikož jsou náklady na nové technologie pro úpravu vody velmi vysoké, bude pro tyto oblasti obtížné zajistit si na ně bez dotací dostatek peněz. To může mít v budoucnu dopad na finanční udržitelnost zajištění kvality pitné vody.

Datovou přílohu o kvalitě podzemních a povrchových vod najdete zde: https://www.nku.cz/scripts/detail.php?id=11898.

Váš komentář