Vůbec poprvé mykologové v Národním parku Podyjí letos na jaře nalezli velmi vzácnou a kriticky ohroženou muchomůrku Vittadiniho. Potvrzených nálezů této teplomilné houby v Česku není mnoho. Typická je totiž pro středomoří.  Druhu pravděpodobně svědčí teplé počasí posledních let a letošní na srážky bohatý začátek června. 

Image

Muchomůrka Vittadiniho vypadá trochu jako bedla, ale nevoní příliš lákavě. Foto: Radomír Němec

Tato krásná a statná muchomůrka je podobná některým druhům bedel. „Přestože je jedlá, muchomůrka Vittadiniho se ke konzumaci doporučit rozhodně nedá. Jednak neoplývá příjemnou vůní, takže ke sběru neláká, a navíc patří mezi kriticky ohrožené druhy zapsané ve vyhlášce i červeném seznamu hub,“ říká botanik Radomír Němec.

Na Znojemsku byla poprvé zdokumentována jedním ze zakladatelů Národního parku Podyjí Jaroslavem Krejčím už v roce 1975 v lese Hója u Božic. „Pak ji v regionu 40 let nikdo nenalezl. Až v roce 2016 jsme ji objevili v okolí Jaroslavic a letos na území Národního parku Podyjí, kde dosud nikdy zaznamenána nebyla,“ popisuje Němec.

Zajímavé podle Němce je, že je to jediný druh muchomůrky u nás, který nevyhledává soužití s kořeny stromů a keřů. „Je možné ji nalézt zejména na člověkem ovlivněných stanovištích, jako jsou například okraje vinic, obcí nebo pastvin od konce jara do podzimu,“ vysvětluje Němec.

Muchomůrka nese jméno italského doktora a mykologa Carla Vittadiniho (1800–1865), který se muchomůrkami (rodem Amanita) zabýval.

Relativně suché Podyjí je pro makroskopické houby velice rozmanitou základnou. V národním parku jich odborníci napočítali okolo 1400 druhů.