Začíná kritické období pro motorkáře, neboť se vracejí na silnice po zimní pauze. Potřebné řidičské návyky a vyježděnost se přes zimu lehce vytratily. Je třeba začít pozvolna a opatrně.
Riziko spočívá v tom, že silnice jsou studené, což způsobuje špatnou přilnavost pneumatik a stále na nich leží spousta nečistot, prachu i štěrku po zimních údržbách.

Důležitá je příprava motocyklu před „nejen“ první cestou:

  1. Jednou z nejdůležitějších věcí při kontrole motorky jsou brzdy, protože pokud chcete svou motorku co nejefektivněji zpomalit, tak zkrátka brzdy musí být funkční. Nepodceňujte jejich kontrolu. Zaměřte se na brzdové destičky a brzdovou kapalinu. Opotřebované destičky nemají potřebný brzdný účinek a v případě krizové situace na silnici vám připraví horké chvilky. Zkrátka dobře fungující brzdy jsou k nezaplacení.
  2. Naprostým základem jsou pneumatiky, které mají zásadní vliv na chování motorky. Důležitý je jejich správný tlak, protože nedofouknuté nebo přefouknuté pneu mají vliv na jejich vlastnosti. Držte se tlaků doporučených výrobcem motorky. Je také nezbytně nutné se zaměřit na profil pneumatiky, zda není moc sjetá a dbejte i na její stáří. Týden a rok výroby (např. 1918) najdete v malém kolečku označeném DOT na každé gumě.
  3. Zvláštní péči věnujte řetězu. Vyčistěte ho a namažte prostředky, které jsou k tomu určené. Měl by být čistý bez povrchové rzi. Také ho správně napněte. Průvěs nechte 4- 5 cm. Podle typu motorky se může lišit, ale obecně raději více než méně.
  4. Kontrola oleje a jeho případná výměna je také důležitá, protože bez oleje motorka moc dlouho nejede.

„Toto jsou základní věci, které by si měl zkontrolovat každý motorkář sám před jízdní sezónou. Pokud si s tím nevíte rady nebo máte s motorkou nějaký technický problém, tak je určitě lepší vyhledat odborníka…“ říká Lukáš Pešek, instruktor bezpečné jízdy na motocyklu, účastník seriálu MotoGP a vítěz Velké ceny Číny a Austrálie.

Zároveň řidiči automobilů by měli být při řízení empatičtí neboť po zimní přestávce se na silnících opět objevuje zvýšený počet motocyklistů. Zvlášť by měli dávat pozor, když se připojují na hlavní silnici nebo odbočují vlevo, aby motocyklisty nepřehlédli!

Nejvíce zasažená skupina – motorkáři ve věku 45-54 let

V roce 2020 při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v České republice zahynulo 61 motocyklistů, 401 jich bylo zraněno těžce a 2 204 lehce. Počet nehod s účastí motocyklistů se dlouhodobě drží nad hranicí 3 000 nehod za rok. Oproti roku 2019 došlo k poklesu nehod s účastí motocyklistů o 6 %. Bylo také evidováno o 14 usmrcených motocyklistů méně (tj. -19 %) a o 12 těžce zraněných motocyklistů méně (tj. -3 %).

 

Graf 1 Vývoj nehod s účastí motocyklistů při dopravních nehodách v období 2011 až 2020 a jejich závažnost

Motocyklisté jako viníci nehod

V uplynulém roce 2020 zapříčinili motocyklisté 1 941 nehod, což představuje 60 % ze všech nehod s účastí motocyklistů. Počet usmrcených vinou motocyklistů činil 47 osob, tj. 77 % z celkových 61 usmrcení, 59 % se pak podíleli na těžce zraněných osobách (237 těžkých zranění z celkových 401).

Graf 2 Vývoj následků nehod zaviněných motocyklisty v období 2011 až 2020

Věkové srovnání

Nejvíce následků nehod s účastí motocyklistů bylo v roce 2020 zaznamenáno ve věkové kategorii 45-54 let, kde bylo usmrceno celkem 12 motocyklistů a 93 jich bylo těžce zraněno. Z celkových 105 závažných následků v této věkové kategorii se jednalo o 95 mužů. Z grafu níže vyplývá, že i v dalších věkových kategoriích převažovali muži. Celkem bylo v roce 2020 při nehodách s účastí motocyklistů usmrceno 59 mužů, 354 jich bylo zraněno těžce a 1 805 lehce.

Graf 3 Následky nehod (usmrcení a těžce zranění) s účastí motocyklistů v roce 2020 dle věku a pohlaví osoby

Krajské srovnání

Nejvíce usmrcených (16) bylo evidováno ve Středočeském kraji, nejméně naopak v Karlovarském a Jihočeském kraji a hlavním městě Praze. Ve všech třech krajích byla usmrcena 1 osoba.

Nejvíce osob bylo těžce zraněno ve Středočeském kraji (60), naopak nejméně v Plzeňském kraji (11).

Z pohledu druhu komunikace dopadly v počtu usmrcených motocyklistů nejhůře silnice I. třídy (21, tj. 34,4 %). V případě těžce zraněných motocyklistů dominovaly silnice II. třídy (121, tj. 30,2 %).

Nejvíce usmrcených motocyklistů bylo evidováno v zatáčkách, na kterých v roce 2020 zemřelo 24 motocyklistů (39,3 %). V případě těžce zraněných motocyklistů dominovaly přímé úseky (120, tj. 29,9 %).

Nepřiměřená rychlost byla dominantní příčinou v oblasti usmrcených (25), v případě těžkých zranění pak dominovalo nedání přednosti v jízdě (145).

Graf 4 Následky nehod s účastí motocyklistů v roce 2020 v jednotlivých krajích

Z hloubkové analýzy dopravních nehod (HADN) vyplývá, že až v polovině nehod motocyklisté selhávají v situacích, kdy chybně vyhodnotí získané informace nebo jim neporozumí (typicky např. chybné vyhodnocení provedení/náročnosti trasy a s tím související nepřizpůsobení rychlosti jízdy). V porovnání s ostatními řidiči je u motocyklistů častější příčina nehod kvůli vysoké rychlosti a nepřizpůsobení jízdy, dále také kvůli riskantnímu předjíždění, vědomému nerespektování pravidel silničního provozu nebo kvůli reakci v panice. Při zranění motocyklistů potom nejčastěji dochází k poranění hlavy nebo dolních, resp. horních končetin.

Váš komentář