Kardiovaskulární onemocnění představují nejčastější příčinu úmrtí na celé planetě. I když moderní medicína dokáže řadu jejich fatálních následků odvrátit, prevence a případně poučená pohotová reakce zůstávají naprosto klíčové. I proto byl v roce 2000 Světovou federací srdce a Světovou zdravotnickou organizací vyhlášen 29. září Světový den srdce.

Letos by kardiovaskulárním onemocněním měla být věnována pozornost o to vyšší, že v době pandemie onemocnění COVID-19 čelí kardiaci dvojí hrozbě. Jsou více vystaveni riziku při styku s novým typem koronaviru, což druhotně může vést k nebezpečnému odkládání vyhledání pomoci. Kampaň tak letošním podtitulem #UseHeart vybízí kromě jiného k tomu, aby lidé naslouchali svému srdci a nedovolili nemoci COVID-19 bránit v péči o své zdraví.

Stejně tak by lidé měli „zapojit srdce“ do volby životního stylu. „Prevence srdečních onemocnění je poměrně jednoduchá: nekouřit, alkohol konzumovat jen v malých dávkách (1-3 dl/den lépe ob den), udržovat si přiměřenou hmotnost, dbát na zdravou stravu s omezením živočišných tuků a mít dostatek pohybu – ideální je rychlá chůze, jízda na kole, plavání,“ říká prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC, z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU a dodává, že opomíjet by veřejnost neměla ani pravidelné kontroly krevního tlaku, cholesterolu a cukru. „Samozřejmostí je nepřecházet virózy a jiná onemocnění,“ upozorňuje kardiolog.

Kardiovaskulární choroby jsou také jedním z hlavních směrů výzkumu i v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). Jedním z projektů je Kardiovize Brno 2030, což je jediný program kardiovaskulární prevence ve střední a východní Evropě založený na analýze obyvatelstva. S osvětou v oblasti kardiovaskulárních onemocnění pomáhá také edukační program HOBIT (Hodina Biologie pro živoT) Cerebrovaskulárního týmu FNUSA-ICRC, který cílí primárně na děti. „Důvodů je hned několik. Kardiovaskulární onemocnění, jako je například srdeční infarkt, postihují čím dál mladší lidi. Je tedy důležité je vzdělávat nejen o prevenci, ale i o projevech a správné reakci na onemocnění,“ vysvětluje koordinátorka programu Ing. Hana Maršálková.

HOBIT se nezastavil ani v době krize, přešel do online podoby a je tak možné ho absolvovat distančně. „Program je volně dostupný všem školám a navíc je zcela nenáročný. Po registraci pedagog předá žákům přístupové údaje, spustí e-learning a pak už se jen pokochá výsledky třídy. Pro učitele, kteří však mají zájem do problematiky kardio a cerebrovaskulárních onemocnění více proniknout, jsme ve spolupráci s Pedagogickou fakultou MU připravili akreditovaný kurz, který se uskuteční distančně 15. 10. a 24. 11.,“ doplnila Hana Maršálková.