Kvůli ptačí chřipce se vylíhlo o čtvrtinu méně hus

5. 11. 2022

Epidemie ptačí chřipky, k níž je náchylná především vodní drůbež, zdecimovala stavy hus v Česku. V letošním roce se vylíhlo 139 tisíc housat, což je o 24 procent méně než loni. Český tradiční svatomartinský pokrm tak částečně nahradí husy z dovozu.

V letošním roce se v Česku vylíhlo 139 218 housat, z nichž 129 730 bylo vykrmeno a prodáno na tuzemském trhu. To znamená téměř čtvrtinový pokles oproti loňském roku, kdy se vylíhlo 182 tisíc housat a 167 tisíc z nich našlo uplatnění v Česku. „Chovy hus nepříznivě zasáhla epidemie ptačí chřipky v loňském roce, přičemž několik případů se objevilo také letos. Omezit stavy této drůbeže přiměla chovatele také nejistá situace v souvislosti s válkou na Ukrajině, raketově rostoucími vstupními náklady a vysokou inflací. Husy jsou sezonní drůbež, kterou si lidé dopřejí především v období svatomartinských oslav a vánočních svátků. Z toho důvodu museli zemědělci pečlivě zvažovat, zda se jim chovat husy vyplatí,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Kvůli zamezení šíření ptačí chřipky byli veterináři nuceni v loňském roce vybít 300 tisíc kusů drůbeže po celé zemi. Nakažlivé onemocnění drůbeže postihlo velké producenty hus, jako jsou Rybářství Nové Hrady nebo Farma Rohozenská husa. V letošním roce zaznamenala Státní veterinární správa již 10 ohnisek v chovech drůbeže. Poslední výskyt byl v dubnu, ale v podzimním období může dojít znovu k šíření ptačí chřipky. „Nejdůležitější je především zamezit kontaktu volně žijících ptáků s drůbeží, s krmivem a napájením. Zasíťované výběhy a krmení pod přístřeškem umožňují efektivní prevenci před zavlečením nákazy,“ uvádí ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy Petr Šatrán.

Na striktní dodržování zásad biologické bezpečnosti upozorňují dlouhodobě také Agrární komora České republiky a Českomoravská drůbežářská unie. Volně žijící ptáci představují přirozený rezervoár viru ptačí chřipky a při aktuální podzimní migraci volně žijícího ptactva se nebezpečí přenosu nákazy výrazně zvyšuje. Pro včasné rozpoznání nákazy je nezbytné sledovat zdravotní stav chované drůbeže a vše podezřelé, jako jsou úhyny, snížení příjmu potravy či pokles snášky, neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě.

„Mohu ujistit české spotřebitele, že tuzemský systém kontrol kvality potravin je natolik důkladný, aby zabránil dodávkám pochybných produktů na trh. Potvrzují to také statistiky Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva RASFF, z nichž vyplývá, že drůbeží maso a vejce vykazují v jiných zemích, především v Polsku, mnohem více pochybení než v České republice. Současně je nezbytné připomenout, že tepelnou úpravou masa a vajec a dodržením základních pravidel hygieny se vir ptačí chřipky spolehlivě likviduje,“ sděluje předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Do snížení stavů chovaných hus se promítla také nejistota ohledně odbytu. Prodražuje se chov drůbeže, ceny krmných směsí se meziročně zvýšily o 30 až 80 procent a energie zdražily o desítky až stovky procent v závislosti na dodavateli a podmínkách smlouvy, jako je například délka fixace. Současně chovatelé mají omezené možnosti promítnout tento růst vstupních nákladů do cen, za které prodávají. Zároveň v souvislosti s vysokou inflací klesá kupní síla obyvatel a tím i počet těch, kteří si v rámci oslav svátku sv. Martina dopřejí tradiční husu se zelím a knedlíkem. Vloni se farmářská cena tuzemské chlazené husy pohybovala od 200 korun za kilogram. Letos došlo ke zdražení o 10 až 20 procent a často je již vyprodáno. Místo tradiční husy dávají někteří spotřebitelé přednost kachnám vzhledem k jejich ceně, která je zhruba o polovinu nižší, a menší velikosti.

Každoročně na podzim posiluje dovoz vodní drůbeže ze zahraničí, tedy kachen i hus. Většinu roku tvoří deset procent z celkového dovozu drůbeže, zatímco v listopadu činí podíl vodní drůbeže na dovozu obvykle dvacet procent. V letošním roce lze očekávat ještě výraznější zvýšení dovozu kachen a hus ze zahraničí.

Vývoj stavů v jednotlivých kategoriích drůbeže (v tis. ks)

	Kuřata na chov	Kuřata na výkrm	Slepice	Kohouti	Husy	Kachny	Krůty	Celkem
2011	2 932	11 320	6 137	188	18	289	365	21 250
2012	2 686	11 824	5 355	242	15	249	320	20 691
2013	3 364	11 693	7 243	233	20	272	440	23 265
2014	2 155	11 508	6 756	237	18	393	396	21 464
2015	2 820	12 121	6 297	245	19	590	416	22 508
2016	2 658	11 435	6 116	212	20	498	374	21 314
2017	2 552	10 938	6 836	261	18	550	340	21 494
2018	2 896	11 283	7 990	260	20	781	344	23 573
2019	2 392	11 609	7 582	261	20	768	347	22 979
2020	2 850	11 713	8 502	258	22	598	304	24 247
2021	3 339	11 375	8 149	217	19	455	255	23 809
2022	3 164	11 155	7625	250	14	519	300	23 026

Zdroj: ČSÚ (stav k 1. 4. 2022)

Vývoj stavů vylíhnutých hus (tis. ks)

2014	212
2015	209
2016	185
2017	178
2018	184
2019	175
2020	171
2021	182
2022	139

Zdroj: ÚED, ČSÚ, SVS

Spotřeba a soběstačnost drůbežího masa v Česku

	Spotřeba (kg/obyv./rok)	Soběstačnost (v procentech)
2011	24,5	73,2
2021	25,2	69,4
2013	24,3	70,8
2014	24,9	69,4
2015	26,0	64,4
2016	26,8	66,0
2017	27,3	65,8
2018	28,4	65,2
2019	29,0	65,2
2020	29,2	64,8
2022	28,8	67,95