Ať nakoupíte zeleninu a ovoce kdekoliv, zřejmě čekáte, že domů přinesete totéž. Spotřebitelská organizace dTest se proto zaměřila na ověření kvality ovoce a zeleniny zakoupených ve stejný den na tržišti, v supermarketu, diskontní samoobsluze a večerce. Aby bylo srovnání zajímavější, připojila k testování i vzorky zakoupené v německém Lidlu. Výsledek testu potvrdil, že za lepší kvalitu si musíte připlatit.

Do testu byly konkrétně vybrány salátová okurka, mrkev, ledový salát, rajčata, červená jablka a jahody. „Testování a nákup vzorků proběhly podle přesně daných pravidel. Během jediného dne jsme navštívili devět obchodů a ve všech nakoupili podle připraveného seznamu. Každý typ prodejny měl dva zástupce, u velkých supermarketů to byly řetězce Globus a Kaufland, diskontní prodejce reprezentovaly Penny Market a Lidl. Poté jsme nakoupili u dvou různých trhovců a zašli do dvou večerek. Devátou zastávkou byla německá pobočka řetězce Lidl,“ upřesňuje výběr vzorků Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Nákup šesti druhů ovoce a zeleniny proběhl na přelomu května a června a celkem bylo do laboratoře odesláno 52 vzorků. Pro úplnost byly do srovnání zahrnuty i bioprodukty, podařilo se však sehnat pouze bio okurky a bio mrkev.

Nejvyšší váha v testu byla přisouzena senzorickému hodnocení. Panel deseti hodnotitelů sledoval u všech druhů stejné parametry, tedy vzhled, barvu, chuť, vůni, texturu či konzistenci, intenzitu vad a celkový dojem. Zásadní nedostatky se při ochutnávce neobjevily, nicméně nelze mluvit ani o bezchybnosti. Mrkve a okurky trápila nahořklá příchuť, u rajčat zase vadila prázdnost chuti. U balených jablek se hodnotitelé pro změnu setkávali s hnilobou a otlaky. Pokud jde o bio produkty, nedařilo se bio mrkvi, které byla vytýkána nahořklost.

Laboratoř dále zjišťovala zralost a to měřením tzv. refraktometrické sušiny vymačkané šťávy vzorků. Analýza vzorků odhalila, že v době testování byla nejzralejší jablka, nejméně pak okurky. Zároveň se ukázalo, že různé prodejny nabízely zboží v podstatě srovnatelné zralosti.

V další části se test zaměřil na obchodní specifikaci testovaných produktů. Ta se skládá jednak z jakostní třídy, jednak z kalibru. Evropské nařízení 543/2011 pro vybrané druhy ovoce a zeleniny zavádí dvě až tři jakostní třídy definované minimálními požadavky na kvalitu. „U zboží druhé třídy se toleruje vyšší výskyt vad tvaru a vzhledu než u první, potažmo výběrové třídy. O třídě jakosti jablek, rajčat a jahod musí být zákazník při nákupu informován na etiketě, a to jak u baleného, tak i volně nabízeného zboží. Vzorky v našem testování deklarovaly první jakost,“ upřesňuje Hana Hoffmannová.

Druhým činitelem vyjadřujícím obchodní jakost ovoce a zeleniny je kalibr, který definuje velikost plodů. Údaj lze nalézt na etiketách a obvykle se uvádí jako příčný průměr plodu v nejširším místě nebo jako hmotnost jednoho kusu. A právě měření kalibru ukázalo největší rozdíly u jablek, která se lišila velikostně až o 2 cm v průměru a až dvojnásobně na váze v závislosti na místě prodeji. „Zvlášť důležitý je kalibr u zboží prodávaného po kusech. Například cena hlávky salátu ve večerkách a diskontech byla shodná, ovšem díky vyšší hmotnosti vyšly výhodněji ty z diskontních prodejen,“ dodává Hana Hoffmannová.

Rozdíly v kalibru byly na první pohled nejvýraznější, také pokud jde o srovnání českých a německých vzorků. Až na jahody a rajčata se v Německu prodávaly těžší a větší kusy a zboží bylo, s výjimkou ledového salátu a okurek, dražší. V celkovém hodnocení se však s převahou 4 : 2 lépe dařilo vzorkům zakoupeným v Česku. Zásluhu na tom mělo především jejich lepší senzorické hodnocení.

Úplný závěr patřil namátkové analýze pesticidů, kdy laboratoř prověřovala přítomnost až 700 látek u vzorků bio mrkve, bio okurek, vzorku jahod z trhu a vzorku jahod ze supermarketu. „Očekávali jsme absolutní čistotu ekologické produkce. Překvapil nás proto nález difenoconazolu u bio mrkve italského původu a to na samé hranici tolerovaného limitu. Překvapivé byly i výsledky jahod z farmářských trhů, u kterých analýza odhalila přítomnost šesti pesticidů. I když šlo o povolené látky a jejich koncentrace nepřekročily zákonné limity, ukazuje to na fakt, že farmářské trhy automaticky neznamenají biokvalitu,“ uzavírá Hana Hoffmannová.

Přehled testovaného ovoce a zeleniny najdete na webu www.dtest.cz/ovoce-zelenina. Kompletní výsledky testu přineslo srpnové vydání časopisu dTest.

Fotka od Couleur z Pixabay