Krajský soud v Brně zamítl žaloby proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže z roku 2019, jímž byly sedmi zdravotním pojišťovnám uloženy pokuty v celkové výši 1 790 000 korun za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek.

Potvrzení správnosti našeho rozhodnutí ze strany soudu samozřejmě vítáme. Navíc se jedná o rozhodnutí z farmaceutického sektoru, na nějž se chceme v budoucnu více zaměřovat, a to jak z hlediska veřejných zakázek, tak ochrany hospodářské soutěže,“ uvedl k rozsudku předseda ÚOHS Petr Mlsna.

Podle rozhodnutí Úřadu napadeného žalobou chybovaly Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky a Zaměstnanecká pojišťovna Škoda při společném zadávání zakázky na „Zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 až 2021“. Pojišťovny požadovaly po dodavatelích doložení nejméně dvou referenčních zakázek v souhrnné hodnotě alespoň 300 milionů korun bez DPH, přitom alespoň jedna z těchto zakázek musela být o objemu nejméně 25 mil. Kč bez DPH. Tyto reference však byly bezdůvodně omezeny pouze na zakázky, jejichž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací praktických lékařů a dalších poskytovatelů zdravotních služeb provádějících pravidelná očkování. Tímto jednáním vyloučili zadavatelé ze soutěže o zakázku všechny potenciální dodavatele, kteří dodávku a distribuci léčivých přípravků dříve realizovali, avšak činili tak např. v rámci zajištění dodávek a distribuce léčivých přípravků do nemocnic či lékáren. Zároveň však ani Úřadu, ani soudu nepředložili přesvědčivé důvody pro takovéto omezení referenčních zakázek.

Krajský soud nyní závěry ÚOHS potvrdil, když uvedl, že „s ohledem na striktnost stanoveného požadavku (omezení dvou referencí na přímou distribuci/dodávky do ordinací PZS) a jeho dopad na hospodářskou soutěž soud tedy neshledal v argumentaci žalobkyň důvod, který by takový požadavek ospravedlňoval. Za této situace je nutno takový požadavek hodnotit jako zjevně nepřiměřený a v konečném důsledku jako diskriminační, neboť bez dostatečného důvodu omezuje účast určitého okruhu dodavatelů v zadávacím řízení.

Váš komentář