Komise dnes přijala sdělení o politice rozšíření EU a balíček týkající se rozšíření 2020: Výroční zprávy, jež posuzují, jak země západního Balkánu a Turecko provádějí základní reformy, jsou v něm předkládány spolu s jasnějšími a přesnějšími doporučeními a pokyny ohledně dalších kroků pro tyto partnery, a to v souladu s posílenou metodikou rozšíření.

Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředseda Evropské komise Josep Borrell k tomu řekl: „Občané západního Balkánu jsou součástí Evropy a patří do Evropské unie. Dnešní zprávy v rámci balíčku týkajícího se rozšíření obsahují důkladné posouzení, které ukazuje další směr a zdůrazňuje, čeho bylo dosaženo a kde je ještě třeba vykonat hodně práce.“

Komisař EU pro sousedství a rozšíření Olivér Várhelyi při prezentaci každoročního balíčku týkajícího se rozšíření uvedl: „Od začátku funkčního období této Komise jsem usiloval o to, aby naši partneři na západním Balkáně i naše členské státy znovu získali důvěru v proces přistoupení. Naše důsledná, ale spravedlivá posouzení, která jsme dnes předložili, obsahují podrobnosti o tom, jak si jednotlivé země stojí s reformami, jasnější pokyny a také doporučení ohledně budoucích kroků. Jejich dynamické provádění urychlí pokrok těchto zemí na cestě do EU a přinese dlouhodobé výsledky. Současně jsme předložili hospodářský a investiční plán, který má uspíšit jejich dlouhodobé oživení a urychlit jejich hospodářskou konvergenci s EU.“

Západní Balkán

Důvěryhodná politika rozšíření je geostrategickou investicí do míru, bezpečnosti a hospodářského růstu v celé Evropě. O to více to platí v době rostoucích globálních výzev a rozporů. Dát zemím západního Balkánu jasné vyhlídky na plnohodnotné členství v EU založené na výsledcích je ve vlastním politickém, bezpečnostním a hospodářském zájmu Evropské unie. Sdělení Komise „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“, které členské státy podpořily v březnu 2020, stanoví konkrétní návrhy na posílení procesu přistoupení tím, že se zvýší jeho předvídatelnost, důvěryhodnost a dynamičnost a že bude podléhat silnějšímu politickému řízení. Posílený přístup zdůrazňuje význam procesu přistoupení založeného na výsledcích, který staví na vzájemné důvěře a jasných závazcích Evropské unie a západního Balkánu a klade ještě větší důraz na základní reformy.

Důvěryhodný pokrok v oblasti právního státu je i nadále vysoce problematický a často souvisí s nedostatkem politické vůle. V celém regionu západního Balkánu přetrvává pomalé tempo změny justiční kultury – chybí zde dostatečné odhodlání dodržovat zásadu nezávislosti soudnictví. Celkové tempo boje proti korupci se zpomalilo a výsledky většiny partnerů zdaleka nesplňují požadavky na členství, přičemž v oblasti svobody projevu a plurality sdělovacích prostředků došlo v loňském roce k minimálnímu pokroku.

Komise poprvé posuzuje celkovou vyváženost přístupových jednání s Černou Horou a Srbskem a navrhuje další postup. Mezivládní konference, jež by se měly konat po zveřejnění každoročního balíčku Komise, by díky tomu měly být fórem pro politický dialog o reformách, zhodnotit celkový proces přistoupení a stanovit plánování pro nadcházející rok, včetně otevření a uzavření kapitol a případných nápravných opatření.

V případě Albánie a Severní Makedonie se Komise těší na první mezivládní konference, jež budou svolány co nejdříve poté, co Rada přijme rámce pro jednání. Komise potvrdila další pokrok při provádění reforem v těchto dvou zemích. Albánie již dosáhla rozhodujícího pokroku a blíží se splnění podmínek stanovených Radou s ohledem na první mezivládní konferenci.

Očekává se, že Bosna a Hercegovina se zaměří na 14 klíčových priorit, jež jsou uvedeny ve stanovisku Komise k její žádosti o členství v EU. Zatím tato země podnikla pouze některé kroky. Pokud jde o Kosovo, na reformách souvisejících s EU došlo jen k malému pokroku a je důležité, aby kosovské orgány znásobily své úsilí o pokrok na cestě do EU, a to i prostřednictvím provedení dohody o stabilizaci a přidružení.

Komise dnes rovněž přijala komplexní hospodářský a investiční plán pro západní Balkán, jehož cílem je urychlit dlouhodobé oživení regionu, zelenou a digitální transformaci, podnítit regionální hospodářskou spolupráci a hospodářský růst a podpořit reformy potřebné k pokroku na cestě do EU.

Turecko

Turecko je pro Evropskou unii stále jedním z klíčových partnerů. Nadále se však Evropské unii vzdalovalo vzhledem k výraznému zhoršení situace v oblasti demokracie, právního státu, základních práv a nezávislosti soudnictví. Jak Rada uvedla v letech 2018 a 2019, přístupová jednání s Tureckem se v podstatě zastavila a nelze uvažovat o otevření či uzavření žádných dalších kapitol. Zpráva, jež byla dnes představena, potvrzuje, že základní skutečnosti, které vedly k tomuto posouzení, se nezměnily, navzdory opakovanému závazku vlády ohledně přistoupení k EU. Dialog a spolupráce s Tureckem nadále pokračovaly, zejména pokud jde o řešení výzev souvisejících s migrací, navzdory obavám ohledně událostí na řecko-turecké hranici v březnu 2020. Zprávy rovněž uvádějí, jak turecká zahraniční politika stále více koliduje s prioritami EU v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

Další kroky

Nyní je na Radě, aby zvážila doporučení Komise a přijala rozhodnutí o dalších krocích.

Souvislosti

Proces rozšíření

Současná agenda rozšíření zahrnuje partnery ze západního Balkánu a Turecko. Přístupová jednání byla zahájena s Černou Horou (2012), Srbskem (2014) a Tureckem (2005). V březnu 2020 se členské státy rozhodly zahájit přístupová jednání se Severní Makedonií a AlbániíBosna a Hercegovina (žádost o přistoupení k EU byla podána v únoru 2016) a Kosovo (dohoda o stabilizaci a přidružení vstoupila v platnost v dubnu 2016) jsou potenciálními kandidáty.

Proces přistoupení k EU je i nadále založen na stanovených kritériích, spravedlivých a přesně vymezených podmínkách a na zásadě vlastních zásluh. Přistoupení k EU vyžaduje provedení komplexních reforem v náročném prostředí, což je cíl, jehož lze dosáhnout pouze v dlouhodobém horizontu. Aby se tento proces posunul kupředu, musí kandidáti především rychleji dosáhnout skutečných a udržitelných výsledků v klíčových otázkách, mezi něž patří: právní stát, reforma soudnictví, boj proti korupci a organizované trestné činnosti, bezpečnost, základní práva, fungování demokratických institucí a reforma veřejné správy a také hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost.

Obrovský význam má rovněž další pokrok v oblasti usmíření, dobrých sousedských vztahů a regionální spolupráce.

Zprávy v letošním balíčku týkajícím se rozšíření rovněž odráží návrhy posíleného přístupu k procesu přistoupení. Posouzení a doporučení pro jednotlivé partnery, zejména výhledové pokyny ke konkrétním prioritám reforem, jsou ještě jasnější a přesnější. Zprávy poskytují větší transparentnost, mimo jiné ohledně stavu přístupových jednání a rozsahu provádění základních reforem. Jsou v nich uvedeny srovnávací přehledy, jak si jednotlivé země stojí v provádění základních prvků, a také externí ukazatele, jež posouzení Komise doplňují. Členské státy, jež byly během procesu konzultovány a poskytly podněty, byly požádány o rozsáhlejší příspěvky. Zprávy zahrnují rovněž posouzení veřejného politického závazku orgánů ke strategickému cíli, jímž je přistoupení k EU.

Komise dnes přijala sdělení o politice rozšíření EU a balíček týkající se rozšíření 2020: Výroční zprávy, jež posuzují, jak země západního Balkánu a Turecko provádějí základní reformy, jsou v něm předkládány spolu s jasnějšími a přesnějšími doporučeními a pokyny ohledně dalších kroků pro tyto partnery, a to v souladu s posílenou metodikou rozšíření.

Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředseda Evropské komise Josep Borrell k tomu řekl: „Občané západního Balkánu jsou součástí Evropy a patří do Evropské unie. Dnešní zprávy v rámci balíčku týkajícího se rozšíření obsahují důkladné posouzení, které ukazuje další směr a zdůrazňuje, čeho bylo dosaženo a kde je ještě třeba vykonat hodně práce.“

Komisař EU pro sousedství a rozšíření Olivér Várhelyi při prezentaci každoročního balíčku týkajícího se rozšíření uvedl: „Od začátku funkčního období této Komise jsem usiloval o to, aby naši partneři na západním Balkáně i naše členské státy znovu získali důvěru v proces přistoupení. Naše důsledná, ale spravedlivá posouzení, která jsme dnes předložili, obsahují podrobnosti o tom, jak si jednotlivé země stojí s reformami, jasnější pokyny a také doporučení ohledně budoucích kroků. Jejich dynamické provádění urychlí pokrok těchto zemí na cestě do EU a přinese dlouhodobé výsledky. Současně jsme předložili hospodářský a investiční plán, který má uspíšit jejich dlouhodobé oživení a urychlit jejich hospodářskou konvergenci s EU.“

Západní Balkán

Důvěryhodná politika rozšíření je geostrategickou investicí do míru, bezpečnosti a hospodářského růstu v celé Evropě. O to více to platí v době rostoucích globálních výzev a rozporů. Dát zemím západního Balkánu jasné vyhlídky na plnohodnotné členství v EU založené na výsledcích je ve vlastním politickém, bezpečnostním a hospodářském zájmu Evropské unie. Sdělení Komise „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“, které členské státy podpořily v březnu 2020, stanoví konkrétní návrhy na posílení procesu přistoupení tím, že se zvýší jeho předvídatelnost, důvěryhodnost a dynamičnost a že bude podléhat silnějšímu politickému řízení. Posílený přístup zdůrazňuje význam procesu přistoupení založeného na výsledcích, který staví na vzájemné důvěře a jasných závazcích Evropské unie a západního Balkánu a klade ještě větší důraz na základní reformy.

Důvěryhodný pokrok v oblasti právního státu je i nadále vysoce problematický a často souvisí s nedostatkem politické vůle. V celém regionu západního Balkánu přetrvává pomalé tempo změny justiční kultury – chybí zde dostatečné odhodlání dodržovat zásadu nezávislosti soudnictví. Celkové tempo boje proti korupci se zpomalilo a výsledky většiny partnerů zdaleka nesplňují požadavky na členství, přičemž v oblasti svobody projevu a plurality sdělovacích prostředků došlo v loňském roce k minimálnímu pokroku.

Komise poprvé posuzuje celkovou vyváženost přístupových jednání s Černou Horou a Srbskem a navrhuje další postup. Mezivládní konference, jež by se měly konat po zveřejnění každoročního balíčku Komise, by díky tomu měly být fórem pro politický dialog o reformách, zhodnotit celkový proces přistoupení a stanovit plánování pro nadcházející rok, včetně otevření a uzavření kapitol a případných nápravných opatření.

V případě Albánie a Severní Makedonie se Komise těší na první mezivládní konference, jež budou svolány co nejdříve poté, co Rada přijme rámce pro jednání. Komise potvrdila další pokrok při provádění reforem v těchto dvou zemích. Albánie již dosáhla rozhodujícího pokroku a blíží se splnění podmínek stanovených Radou s ohledem na první mezivládní konferenci.

Očekává se, že Bosna a Hercegovina se zaměří na 14 klíčových priorit, jež jsou uvedeny ve stanovisku Komise k její žádosti o členství v EU. Zatím tato země podnikla pouze některé kroky. Pokud jde o Kosovo, na reformách souvisejících s EU došlo jen k malému pokroku a je důležité, aby kosovské orgány znásobily své úsilí o pokrok na cestě do EU, a to i prostřednictvím provedení dohody o stabilizaci a přidružení.

Komise dnes rovněž přijala komplexní hospodářský a investiční plán pro západní Balkán, jehož cílem je urychlit dlouhodobé oživení regionu, zelenou a digitální transformaci, podnítit regionální hospodářskou spolupráci a hospodářský růst a podpořit reformy potřebné k pokroku na cestě do EU.

Turecko

Turecko je pro Evropskou unii stále jedním z klíčových partnerů. Nadále se však Evropské unii vzdalovalo vzhledem k výraznému zhoršení situace v oblasti demokracie, právního státu, základních práv a nezávislosti soudnictví. Jak Rada uvedla v letech 2018 a 2019, přístupová jednání s Tureckem se v podstatě zastavila a nelze uvažovat o otevření či uzavření žádných dalších kapitol. Zpráva, jež byla dnes představena, potvrzuje, že základní skutečnosti, které vedly k tomuto posouzení, se nezměnily, navzdory opakovanému závazku vlády ohledně přistoupení k EU. Dialog a spolupráce s Tureckem nadále pokračovaly, zejména pokud jde o řešení výzev souvisejících s migrací, navzdory obavám ohledně událostí na řecko-turecké hranici v březnu 2020. Zprávy rovněž uvádějí, jak turecká zahraniční politika stále více koliduje s prioritami EU v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

Další kroky

Nyní je na Radě, aby zvážila doporučení Komise a přijala rozhodnutí o dalších krocích.

Souvislosti

Proces rozšíření

Současná agenda rozšíření zahrnuje partnery ze západního Balkánu a Turecko. Přístupová jednání byla zahájena s Černou Horou (2012), Srbskem (2014) a Tureckem (2005). V březnu 2020 se členské státy rozhodly zahájit přístupová jednání se Severní Makedonií a AlbániíBosna a Hercegovina (žádost o přistoupení k EU byla podána v únoru 2016) a Kosovo (dohoda o stabilizaci a přidružení vstoupila v platnost v dubnu 2016) jsou potenciálními kandidáty.

Proces přistoupení k EU je i nadále založen na stanovených kritériích, spravedlivých a přesně vymezených podmínkách a na zásadě vlastních zásluh. Přistoupení k EU vyžaduje provedení komplexních reforem v náročném prostředí, což je cíl, jehož lze dosáhnout pouze v dlouhodobém horizontu. Aby se tento proces posunul kupředu, musí kandidáti především rychleji dosáhnout skutečných a udržitelných výsledků v klíčových otázkách, mezi něž patří: právní stát, reforma soudnictví, boj proti korupci a organizované trestné činnosti, bezpečnost, základní práva, fungování demokratických institucí a reforma veřejné správy a také hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost.

Obrovský význam má rovněž další pokrok v oblasti usmíření, dobrých sousedských vztahů a regionální spolupráce.

Zprávy v letošním balíčku týkajícím se rozšíření rovněž odráží návrhy posíleného přístupu k procesu přistoupení. Posouzení a doporučení pro jednotlivé partnery, zejména výhledové pokyny ke konkrétním prioritám reforem, jsou ještě jasnější a přesnější. Zprávy poskytují větší transparentnost, mimo jiné ohledně stavu přístupových jednání a rozsahu provádění základních reforem. Jsou v nich uvedeny srovnávací přehledy, jak si jednotlivé země stojí v provádění základních prvků, a také externí ukazatele, jež posouzení Komise doplňují. Členské státy, jež byly během procesu konzultovány a poskytly podněty, byly požádány o rozsáhlejší příspěvky. Zprávy zahrnují rovněž posouzení veřejného politického závazku orgánů ke strategickému cíli, jímž je přistoupení k EU.