Komise dnes předkládá akční plán pro kritické surovinyseznam kritických surovin k roku 2020 a prognostickou studii o kritických surovinách pro strategické technologie a odvětví z hlediska let 2030 a 2050. Akční plán se zaměřuje na současné a budoucí výzvy a navrhuje opatření, jež mají snížit závislost Evropy na třetích zemích prostřednictvím diverzifikace dodávek z primárních i sekundárních zdrojů a zlepšení účinnosti a oběhovosti zdrojů za současného prosazování zodpovědného získávání surovin po celém světě. Opatření podpoří náš přechod k zelené a digitální ekonomice a zároveň posílí odolnost Evropy a zajistí otevřenou strategickou autonomii v klíčových technologiích potřebných pro tento přechod. Seznam kritických surovin byl aktualizován tak, aby odrážel měnící se hospodářský význam a výzvy v oblasti dodávek na základě jejich průmyslové využitelnosti. Obsahuje 30 kritických surovin. Lithium, které má zásadní význam pro přechod na elektromobilitu, bylo na seznam doplněno poprvé.https://ec.europa.eu/docsroom/documents/42849

Maroš Šefčovič, místopředseda pro interinstitucionální vztahy a strategický výhled, k tomu uvedl:
„Bezpečné a udržitelné dodávky surovin jsou zásadním předpokladem odolného hospodářství. Jen kvůli bateriím do elektromobilů a ukládání energie bude Evropa kupříkladu do roku 2030 potřebovat až osmnáctkrát a do roku 2050 až šedesátkrát více lithia. Jak ukazuje naše prognóza, nemůžeme si dovolit nahradit současnou závislost na fosilních palivech závislostí na kritických surovinách. Narušení strategických hodnotových řetězců vlivem koronavirové krize to vše ještě umocnila. Vybudujeme proto silné sdružení pro kolektivní posun od vysoké závislosti k větší diverzifikaci, udržitelnosti a sociální udržitelnosti v oblasti zdrojů, oběhovosti a inovacím“.

Komisař pro vnitřní trh Thierry Breton uvedl: „K tomu, aby Evropa stála v čele ekologické a digitální transformace a zůstala světovým průmyslovým kontinentem číslo jedna, je řada surovin nepostradatelná. Nemůžeme si dovolit zcela spoléhat na třetí země – v případě některých vzácných zemin dokonce pouze na jednu zemi. Diverzifikací dodávek ze třetích zemí a rozvojem vlastních kapacit EU pro těžbu, zpracování, recyklaci, rafinaci a separaci vzácných zemin můžeme zvýšit naši odolnost a udržitelnost. Provádění opatření, která dnes navrhujeme, bude vyžadovat společné úsilí výrobního odvětví, občanské společnosti, regionů a členských států. Vybízíme členské státy, aby do svých plánů obnovy začlenily investice do kritických surovin.“

Cílem akčního plánu pro kritické suroviny je:

  • vytvoření odolných hodnotových řetězců pro průmyslové ekosystémy EU,
  • snížení závislosti na primárních kritických surovinách pomocí oběhového využívání zdrojů, udržitelných výrobků a inovací,
  • posílení získávání domácích surovin z prostředí v EU,
  • diverzifikace získávání surovin ze třetích zemí a eliminace narušení mezinárodního obchodu za plného dodržení mezinárodních závazků EU.

Za účelem dosažení těchto cílů nastiňuje dnešní sdělení deset konkrétních opatření. Zaprvé, Komise v nadcházejících týdnech zřídí evropské sdružení pro suroviny. Toto sdružení se tím, že propojí všechny příslušné zúčastněné strany, primárně zaměří na neodkladné potřeby, jako je zvýšení odolnosti EU v hodnotovém řetězci vzácných zemin a magnetů, protože ty mají zásadní význam pro většinu průmyslových ekosystémů EU (jako např. obnovitelná energie, obrana a kosmický výzkum). Časem by bylo možné sdružení rozšířit tak, aby řešilo i jiné potřeby v oblasti kritických surovin a základních kovů.

V zájmu lepšího využívání domácích zdrojů bude Komise spolupracovat s členskými státy a regiony při určování těžebních a zpracovatelských projektů v EU, které mohou být zahájeny do roku 2025. Zvláštní důraz bude kladen na oblasti těžby uhlí a další regiony procházející transformací, přičemž mimořádná pozornost bude věnována odborným znalostem a dovednostem v oblasti těžby a zpracování surovin.

Komise bude podporovat využívání jejího/svého? programu monitorování Země Copernicus za účelem provádění průzkumu zdrojů, provozních činností a environmentálního řízení po uzavření. Zároveň bude program Horizont Evropa podporovat výzkum a inovace, zejména v oblasti nových technologií těžby a zpracování, nahrazování a recyklace.

Další opatření se v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu zaměří na oběhovost a udržitelnost hodnotového řetězce surovin. Komise proto do konce roku 2021 vypracuje kritéria udržitelného financování odvětví těžby a zpracování surovin. Rovněž zmapuje potenciál druhotných kritických surovin ze zásob a odpadů v EU, aby bylo možné do roku 2022 určit životaschopné projekty využití odpadů.

Komise bude rozvíjet strategická mezinárodní partnerství, aby zajistila dodávky kritických surovin, které nejsou v Evropě dostupné. V roce 2021 budou zahájena pilotní partnerství s Kanadou, zainteresovanými zeměmi v Africe a v sousedství EU. V rámci těchto a dalších platforem mezinárodní spolupráce bude Komise prosazovat udržitelné a odpovědné těžební postupy a transparentnost.

Souvislosti

Zabezpečení dodávek surovin pro evropský průmysl představuje dlouhodobý úkol. EU hledala způsoby, jak jej řešit, počínaje vytvořením skupiny pro dodávky surovin v sedmdesátých letech až po zahájení iniciativy v oblasti surovin v roce 2008. Tato iniciativa vytyčila strategii pro snížení závislosti na neenergetických surovinách v oblasti průmyslových hodnotových řetězců a společenského blahobytu prostřednictvím diverzifikace zdrojů primárních surovin ze třetích zemí, posílení získávání zdrojů z domácího prostředí a podpory dodávek druhotných surovin na základě zdokonalení účinnosti a oběhovosti zdrojů.

Zelená dohoda pro Evropu a nová průmyslová strategie EU uznávají, že přístup ke surovinám představuje strategickou bezpečnostní otázku pro úspěšné provedení ekologické a digitální transformace. Krize způsobená koronavirem vede v současné době v mnoha částech světa k tomu, že se kriticky posuzuje využívání dodavatelských řetězců, a to zejména v oblastech, které se týkají veřejné bezpečnosti nebo strategických odvětví. Plán na podporu oživení navržený Komisí klade důraz na ekologičtější, digitalizovanější a odolnější rozvoj. Evropa by proto měla cíleně rozvíjet otevřenou strategickou autonomii a diverzifikovat dodávky surovin.

Další informace