Ve středu 7. 10. 2020 byly zveřejněny výsledky úterního hlasování Evropského parlamentu o novém návrhu klimatického cíle pro Evropskou unii do roku 2030 v rámci Klimatického zákona. Svým hlasováním pro ambiciózní redukci emisí skleníkových plynů o minimálně 60 % oproti roku 1990 se Evropský parlament postavil za návrh svého výboru pro životní prostředí, který tento cíl odhlasoval již 10. září. Jde o mnohem vyšší cíl než je návrh na pouhou 55 % redukci emisí, který 16. září představila Evropská komise. O finálním výsledku však rozhodne až Evropská rada, která se má sejít již příští týden, a tzv. trialog – následné jednání mezi Radou, EP a komisí.

Dnes bude pokračovat hlasování o dalších pozměňovacích návrzích ke klimatickému zákonu a večer bude hlasování o rezoluci přijímající Klimatický zákon, včetně schválených pozměňovacích návrhů jako celek.

Z českých europoslanců podpořila 60 % snížení emisí do roku 2030 trojice pirátu Peksa, Kolaja a Gregorová, a Stanislav Polčák a Tomáš Zdechovský z frakce EPP, Luděk Niedermayer se zdržel. Ostatní čeští europoslanci návrh nepodpořili, Kateřina Konečná nehlasovala.

Jan Freidinger z Greenepace k tomu řekl: „Evropský parlament svým hlasováním přiblížil klimatickou politiku doporučením vědců a dal tak naději mladým lidem i budoucím generacím, že naše planeta stále bude místem, kde mohou žít. V ceste už stojí jen několik málo zemí EU a jejich lídři, bohužel včetně premiéra Babiše, který snahy řešit klimatickou krizi opakovaně podkopává a vystupuje proti jakémukoliv přiblížení klimatických cílů doporučením klimatologů.“

Michaela Pixová z Klimatické koalice řekla: „Vyšší ambice Evropského parlamentu jsou zcela určitě krokem správným směrem a mnohem víc nás přibližují k plnění cílů Pařížské dohody, k jejichž dosažení by podle vědeckých závěrů bylo v tuto chvíli potřeba emise do roku 2030 snížit alespoň o 65 %. Zatímco Evropský parlament vyslechl občany Evropské unie, kteří volají po mnohem důraznějším boji s klimatickou krizí, česká vláda hrozby představované nebezpečným oteplením nadále podceňuje. Nejen že pro rychlejší přechod na klimaticky neutrální hospodářství nedělá téměř vůbec nic na domácí půdě, ale s největší pravděpodobností v tom bude chtít blokovat i zbytek Evropské unie. Doufejme proto, že v blížících se parlamentních volbách zvítězí strany, které klima berou vážně.“

Jiří Koželouh z Hnutí DUHA řekl: „Evropský parlament podpořil nejen lepší ochranu klimatu, ale také větší impuls pro nutnou modernizaci naší ekonomiky. Vyšší cíl pro snižování emisí by znamenal vyšší cíl pro rozvoj čistých obnovitelných zdrojů a úspor energie – tedy větší příležitosti pro evropský průmysl, nová pracovní místa i nižší účty rodin za energie.“

Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku řekla: „Evropský parlament dostál svému mandátu, se kterým byl loni zvolen, tedy hájit zájmy evropských občanů, kteří chtějí řešit klimatickou krizi co nejrychleji. Míč je nyní na straně členských států, kde lze ale očekávat největší neshody. Do konce roku by však měl být nový cíl znám a výsledek parlamentního hlasování nahrává tomu, že se konečný cíl bude pohybovat v rozmezí 55 – 60 %.“

Fotka od Ralf Vetterle z Pixabay