Krást se nemá. Za neoprávněný neboli černý odběr energií však můžete nést odpovědnost, i když elektřinu nebo plyn odeberete bez zaplacení zcela neúmyslně, nevědomě a bez vlastního zavinění. Co všechno se považuje za neoprávněný odběr? A co vám v takové situaci hrozí?

V obecném povědomí je černým odběratelem ten, kdo technickým zásahem způsobí, že se odběr energií na měřicích zařízeních neboli hodinách vůbec nezaznamená. Ovšem podle energetického zákona se o černý odběr jedná i tehdy, když někdo odebírá energie bez uzavřené smlouvy či za dodávky energií opakovaně neplatí. I když dodavatelé zpravidla spotřebitele na končící smlouvu upozorní tím, že pošlou závěrečné vyúčtování, je třeba své závazky náležitě sledovat.

„Ostražití by měli být spotřebitelé i v situaci, kdy odebírají energie po krachu svého původního dodavatele od přiděleného, takzvaného dodavatele poslední instance,“ upozorňuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. A doplňuje: „Tento dodavatel totiž ze zákona dodává energie po dobu maximálně půl roku, do té doby si musí spotřebitel sjednat novou smlouvu o dodávkách energií.“

K neoprávněnému odběru může také dojít, jestliže elektroměr či plynoměr chybně měří ve prospěch odběratele v důsledku poškození. Nezáleží přitom, zda poškození způsobil sám odběratel, nebo někdo jiný. Povinnost hlásit závady na měřicích zařízeních mu ukládá energetický zákon. Z něho také vyplývá, že za neoprávněný odběr způsobený poškozeným měřičem odpovídá bez ohledu na zavinění odběratel. Lze proto doporučit stav měřicího zařízení umístěného například na chodbě domu pravidelně kontrolovat a případné závady hlásit distributorovi.

Při zjištění neoprávněného odběru je spotřebitel povinen nahradit vzniklou škodu. Její výši lze určit třemi způsoby. V prvé řadě je možné se na konkrétní částce náhrady dohodnout. Druhou možností je zaplatit skutečnou škodu, ovšem často není možné množství neoprávněně odebrané energie zjistit.

Pak zbývá ještě třetí možnost – určit škodu náhradním výpočtem podle zvláštní vyhlášky. Až k soudům se dostaly případy, kdy odběrateli bylo tímto výpočtem uloženo zaplatit osmi až jedenáctinásobek částky v porovnání s předešlými obdobími v odběrném místě. „Ústavní soud proto řekl, že náhradní výpočet nelze použít při rozhodování o výši neoprávněného odběru mechanicky, musí se zohlednit konkrétní okolnosti. Vyjít se tak má například z předchozích spotřeb v odběrném místě, případně množství spotřebičů. Ovšem i ústavní soud připustil, že zjistit skutečnou výši odběru bývá obtížné. Proto je vhodné, aby odběratelé vzniku černého odběru předcházeli kontrolou platnosti své smlouvy, uhrazení závazků i stavu elektroměru či plynoměru,“ uzavírá Eduarda Hekšová.

Váš komentář