Po více než roce se letos v červnu opět rozběhl výcvik příslušníků aktivní zálohy. Směr Vojenský újezd Boletice vyrazila i nadrotmistryně Zuzana Sládková, pracovnice štábu u odvodního řízení u Krajského vojenského velitelství v Českých Budějovicích.

Vejdu se po pauze do kalhot?

„Když po více než roce přišel povolávací rozkaz, byla jsem šťastná a zároveň se bála. I když člověk žije aktivně, není jednoduché po takové době opět obléci uniformu a fungovat. Modlila jsem se, abych po home office dopnula kalhoty,“ říká dnes už s úsměvem Zuzana Sládková. V aktivní záloze je třetím rokem a červnový výcvik byl její čtvrtý v pořadí.

Vojákem se toužila stát od dětství

V civilním životě je hodně aktivní, má ráda vysokohorskou turistiku, lezení, občas cyklistiku. Byla také jednou z mála žen v největším airsoftovém týmu u nás.

„Už od dětství jsem měla spíš chlapecké záliby. Pořád jsem někde šplhala a dobývala neprobádaná území. Běh s dřevěnou větví po lese s křikem ‚ratatata‘ pak vystřídaly kuličkovky, a pro moji rodinu ani přátele tak nebylo žádným překvapením, když jsem vstoupila do aktivní zálohy,“ vypráví Sládková.

Maminka má o ni prý strach vždycky, ať jede kamkoliv. Jakmile ale Zuzana pošle fotografie ze cvičení, hned se chlubí kolegyním a je na ni náležitě pyšná. „Můj bratr má modrou knížku, tak si dovedete představit ty maminčiny potoky slz, které prolila na mé vojenské přísaze,“ říká.

Profesionálním vojákem se Zuzana toužila stát už na střední škole. Kvůli cizímu jazyku a oborům s technickým zaměřením, které nabízela Univerzita obrany a bohužel jí nevyhovovaly, ale musela zvolit jinou cestu. Vybrala si sociální obor na Jihočeské univerzitě. „S první prací a novými koníčky se můj zelený sen začal vytrácet. Až po dokončení studia jsem zjistila, že také existují dobrovolná cvičení a aktivní záloha. Zaměstnavatel svolil a podívejte se, zvládla jsem to!“ usmívá se sympatická dívka, která po pěti letech práce v gastronomii a cestovním ruchu zakotvila v nebankovní společnosti jako operátor zákaznického servisu, kde dnes již spíše školí mladší kolegy.

V armádě si uvědomíme každodenní samozřejmý komfort

„V armádě člověk vystoupí z komfortní zóny a uvědomí si, že si musí vážit věcí, které v civilním životě považuje za samozřejmé. Například že se může pořádně umýt, jít na toaletu, kdy chce, spát do oběda a když ho něco bolí, prostě nedělat nic.“ Ještě jedno zjištění považuje za důležité: zatímco v civilu vede tým lidí, v okamžiku, kdy oblékne maskáče, stává se součástí fungujícího celku.

Na to, že je součástí aktivní zálohy, je Zuzana skutečně pyšná. I proto, že ji řada lidí z okolí přesvědčovala, že to nedokáže. Dokázala a zařadila se do party lidí, kteří by pro svoji zem dýchali. Při každém cvičení se učí nové věci a fakt, že když bude potřeba, bude spolu s ostatními kolegy z AZ Českou republiku a její obyvatele chránit, bere jako čest. Nevylučuje, že by se jednou stala profesionální vojákyní, nyní je ale u aktivní zálohy spokojená.

„Během covidu jsem občas litovala, že nemůžeme armádě víc pomoct, přála jsem si být součástí toho všeho. Ale třeba konkrétně nás povolají jindy, ať už při živelních katastrofách, jiné pandemii nebo jiné situaci, kdy bude potřeba podpořit vojáky,“ uzavírá nadrotmistryně Sládková.

Váš komentář