• Tisíce lidí napříč zemí v těchto měsících trpí malárií. Potřebují okamžitou léčbu, jinak jim hrozí smrt. Nejohroženější skupinou jsou děti do pěti let.
  • Lékaři bez hranic už v nemocnici v Aweilu ošetřili přes 25 tisíc pacientů. Jsou to nejvyšší čísla za poslední tři roky.
  • Malárií se člověk může nakazit během celého roku, riziko však stoupá s obdobím dešťů od července do listopadu. Jižní Súdán teď zažívá nejhorší povodně za několik desetiletí.
  • Lékaři bez hranic proto v Aweilu spustili inovativní program prevence proti malárii, který cílí na nejzranitelnější obyvatele.  

„Zůstanu, dokud se jí neudělá lépe,“ trvala na svém Rebecca Achol Atak. Seděla u lůžka své vnučky Atong v nemocnici v Aweilu. Ta bojovala s vysokými horečkami a zvracením. Za lékařskou pomocí šly dva dny pěšky. „Víte, je teď na prvním stupni, ale ve škole se jí daří. Chce se stát lékařkou. Pomáhat lidem,“ vysvětlovala babička. Zdravotníci udělali vše, co mohli. Bohužel bylo pozdě. Atong zemřela 24 hodin po přijetí do nemocnice. Bylo jí osm. Příčina smrti: mozková malárie.

Chybí přístup k léčbě

Podobných příběhů je v Jižním Súdánu mnoho. Malárie je tam hlavní příčinou úmrtí. Podle posledních dostupných dat bylo v roce 2019 potvrzeno celkem 4 064 662 případů. Přes 4 800 lidí na nemoc ve stejném období zemřelo. Nejohroženější skupinou jsou děti do pěti let. Tato čísla jsou ale s největší pravděpodobností silně podhodnocená. „Většina dětí umírá doma ve vesnicích. Do vzdálených nemocnic to nestihnou. Nemůžeme proto vědět, kolik těchto dětí skutečně je,“ vysvětluje Bowa Malou Wol, zdravotní bratr Lékařů bez hranic v nemocnici v Aweilu.

Tamní zdravotnictví je přesto přehlceno. Nemocnice v Aweilu je toho důkazem. Je to jediné zařízení, které s podporou Lékařů bez hranic ve státě Severní Bahr el Ghazal poskytuje komplexní zdravotní péči, na kterou je odkázáno 1,2 milionu lidí. „V části nemocnice se 150 lůžky jsme měli skoro 300 pacientů. Většina z nich trpí malárií. Dochází nám místo, kam je můžeme dát. Přestože jsme postavili speciální stany, abychom kapacitu navýšili, nestačí to. Někteří pacienti musí spát na chodbách, protože jinde není místo. Naši zdravotníci, především sestry, jsou přetížení,“ říká Aminu Lawal, manažer lékařských aktivit Lékařů bez hranic v Aweilu.

Nemocnici chybí i krevní transfuze. Pacienti ve vážném stavu malárie trpí chudokrevností, potřebují proto krevní banky. „Naprosto schází krevní transfuze. Jedním z problémů je, že rodiny v drtivé většině případů nevlastní telefon a my je nemáme jak kontaktovat, když potřebujeme dárce krve. To nám často znemožňuje léčit pokročilá stádia nemoci — následky jsou někdy fatální,“ uvádí Lawal.

Situaci zhoršují extrémní povodně

Nejhorší povodně za několik desetiletí letos postihly na 780 tisíc obyvatel Jižního Súdánu. Ve spoustě oblastí hladiny řek a jezer stále stoupají a předpovědi počasí hlásí další déšť. To zvyšuje riziko nákazy malárií. Stojaté vody poskytují perfektní útočiště komárům, kteří nemoc přenášejí. Záplavy také komplikují dopravu zdravotníků k pacientům i pacientů do nemocnic.

Sezónní prevence

Lékaři bez hranic letos ve spolupráci s tamním ministerstvem zdravotnictví spustili pilotní program na prevenci malárie v Aweilu. Jeho cílem je předcházet infekci a vážnému onemocnění mezi nejrizikovějšími pacienty, tedy dětmi od 3 měsíců do pěti let. Preventivně je jim během období dešťů jednou měsíčně podáváno antimalarikum. Zdravotníci také provádějí screening podvýživy, aby takové děti mohly být léčeny přednostně, protože právě podvýživa zvyšuje u malárie riziko úmrtí.

Zatím týmy organizace takto ošetřily na 14 tisíc dětí. Komunita tento program velmi dobře přijala. „Je zásadní najít tu nejlepší kombinaci různých přístupů, abychom zabránili devastujícím důsledkům malárie u malých dětí. Právě proto jsme v zemi spustili tento pilotní program,“ doplňuje Saschveen Singh, poradkyně pro tropické nemoci Lékařů bez hranic. Prevence je navíc levnější a často snazší než samotná léčba už nakažených pacientů. „Program je určitě efektivní,“ říká Lawal, manažer lékařských aktivit Lékařů bez hranic v Aweilu. „Nesmíme však zapomínat, že to není jediný způsob prevence. Důležitá je také distribuce moskytiér, ošetření vnitřních prostor insekticidy nebo sanitace stojaté vody. Jedno jediné řešení tohoto problému neexistuje.“

Váš komentář