Jaderná energetika není vhodným nástrojem pro řešení problematiky změny klimatu. Zejména je příliš drahá a její reálný potenciál moc malý, než aby mohla zvrátit situaci ve spalování fosilních paliv ve světě. Ubírá tak peníze i pozornost perspektivnějším cílům transformace energetiky, kde budou hrát hlavní roli obnovitelné zdroje a energetická efektivita. Nelze o ní hovořit jako o bezemisním zdroji a navíc přináší nová rizika, nejen z oblasti jaderné bezpečnosti, které nelze opomíjet. To jsou hlavní zjištění dnes proběhlé první části mezinárodní konference NEC 2020 „Jaderná energetika v čase globální změny klimatu“, kterou pořádaly Hnutí DUHA, Calla a Jihočeské matky.

Z důvodu omezení rizik proti šíření COVID-19 se konference koná formou videokonference. První část proběhla dnes, 6. října za účasti devadesáti posluchačů. V druhé, která se uskuteční 3. listopadu, se přednášející zaměří na možnosti zásobování energií bez uhlí i bez jádra. Informace o programu, přednášejících a zanedlouho i prezentace z dnešního dne najdou zájemci na webu konference www.nec2020.eu.Z příspěvků přednášejících vybíráme:

Profesor Benjamin K. Sovacool z univerzity v Sussexu dnes řekl:  “Rozvoj jaderné energetiky zůstává jedním z nejvíce diskutovaných nástrojů k dosažení globální dekarbonizace. Kritické a nezávislé posouzení silných a slabých stránek sektoru je zásadním předpokladem, chceme-li se vypořádat s očekávanými riziky a využít přínosů. Ve své prezentaci shrnuji výsledky podrobných výzkumů o možnostech jaderné energetiky přispět ke snižování emisí oxidu uhličitého. Jaderná energetika je nesporně nízkouhlíková, nikoli bezuhlíková technologie. Jejím hlavním problémem z pohledu ochrany klimatu je velmi dlouhá doba, kterou na snižování emisí potřebuje.“

Georg Günsberg, rakouský nezávislý energetický konzultant doplnil: „Aktuální opatření směřující k ekonomickému oživení by měla respektovat několik priorit. Především podporovat domácí ekonomiku, vytvářet pracovní příležitosti a přispívat k řešení globální změny klimatu. Hlavně ovšem musí jít o opatření rychlá, proveditelná v příštích měsících a letech. Výstavba jaderné elektrárny nemůže být podle uvedených kritérií mezi prioritami.“

David Reinberger z Vídeňského úřadu ombudsmana pro ochranu životního prostředí řekl: „Pokud bychom chtěli zdvojnásobit počet atomových reaktorů ve světě jako malý příspěvek k omezení emisí skleníkových plynů, vedlo by to vlivem rozšiřování jaderné technologie do nových zemí ve svém důsledku také k většímu počtu států s veřejným či s utajeným držením jaderných zbraní.“

Oda Becker, expertka na jadernou bezpečnost uvedla: “Extrémní klimatické jevy jako větrné smrště doprovázené přívalovými dešti zvyšují u jaderných elektráren riziko havárie fukušimského typu. U reaktorů postavených na mořském pobřeží roste možnost zaplavení také v důsledku stoupající hladiny oceánů. Měnící se klima má výrazný vliv také na provoz jaderných elektráren. Během dlouhotrvajících veder dochází k omezování výkonu kvůli horším možnostem chlazení a také k urychlování procesu stárnutí klíčových součástí.”

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA řekl: „Příspěvky na konferenci NEC 2020 mohou posloužit jako užitečný zdroj informací pro každého, kdo si pokládá dvě základní otázky: Je záměr české vlády řešit snižování emisí pomocí jaderné energetiky jediný možný? A proč je jaderný přístup tak málo využívaný?“

Edvard Sequens, energetický konzultant Calla – Sdružení pro záchranu prostředí, řekl: „Jaderná energetika není bezemisním zdrojem, přináší řadu nových rizik a český příklad názorně ukazuje, že jako náhrada uhelných elektráren prostě nefunguje. Nejvyšší čas změnit priority a začít minimálně stejné úsilí věnovat perspektivnějším zdrojům.“