Většina domácností na jaře očekává vyúčtování spotřeby energií a s ním buď nárok na vrácení přeplatku, nebo naopak povinnost zaplatit nedoplatek. V této souvislosti však vzniká mnoho otázek. Jak se provádí odečty? Kdy je možný samoodečet? Co vše hledat v obdrženém vyúčtování a co dělat, když se vám výše přeplatku či nedoplatku nezdá? A jak je to s vyúčtováním energií v nájemním bytě?

Odečty elektřiny nebo plynu provádí distributor v různé dny, vyúčtování proto nechodí všem stejně. Odběratel má povinnost umožnit přístup k elektroměru nebo plynoměru za účelem odečtu, o jehož termínu byl předem informován. Jestliže tedy někdo zazvoní u vašich dveří mimo oznámenou dobu s tím, že jde provést odečet, může se jednat o podomního obchodníka. Pokud takovému člověku podepíšete nějaký dokument, můžete tak uzavřít nevýhodnou smlouvu na odběr energií.

Vyúčtování může být provedeno i na základě samoodečtu. Podle zákona jej lze provést maximálně třikrát po sobě. „Vzhledem ke stále přetrvávajícímu riziku nákazy onemocněním covid-19 řada dodavatelů i letos vyzvala domácnosti, aby provedly samoodečet, a poskytla jim návod na jeho provedení. Jestliže si nejste jisti tím, že u vás distributor provedl odečet, zkontrolujte si u svého dodavatele, zda vás nevyzval k provedení samoodečtu,“ doporučuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

K odečtu odhadem pak dojde, pokud nebyl proveden fyzický odečet ani samoodečet. Odečet odhadem lze provést jen na základě postupu daného zákonem, tedy musí vycházet z předpokládané spotřeby daného odběrného místa.

Spolu s vyúčtováním obdržíte informaci o vzniklém přeplatku či nedoplatku. Zatímco nedoplatek požaduje každý dodavatel energií zaplatit, ne všichni dodavatelé automaticky vracejí přeplatky. Tam, kde se jedná o stokorunové částky, může být praktické je započíst na další zálohy. Ovšem u vyšších částek není důvod k tomu, aby si je dodavatelé ponechávali. Pokud vám vznikne vysoký přeplatek, domluvte se s dodavatelem energií na snížení záloh, protože ty mají podle zákona v souhrnu odpovídat vaší spotřebě.

Při pochybnostech o výši nedoplatku či přeplatku požádejte dodavatele o vysvětlení. Ten je povinen vám poskytnout údaje o vaší spotřebě za poslední tři roky. Případně můžete rovnou podat reklamaci. Spotřebitelé nejčastěji reklamují nesrovnatelnosti v uhrazených zálohách a započtených platbách, chybný produkt či sazbu, výši stálého měsíčního platu nebo nesprávné zúčtovací období. Abyste však mohli vyúčtování řádně zkontrolovat, potřebujete vedle jeho základní části (A) i podrobnou část (B). Pokud ji neobdržíte, vyžádejte si ji od dodavatele.

Podrobnosti ohledně reklamace vyúčtování najdete v obchodních podmínkách. V nich bývá uvedena doba, do kdy lze vyúčtování reklamovat. „I když dodavatelé někdy vyzývají k podání reklamace prostřednictvím telefonátu, doporučujeme, abyste po prvotním informativním hovoru podali reklamaci písemně, přinejmenším e-mailem. Získáte tím důkaz o podání a obsahu uplatněné reklamace,“ sděluje Eduarda Hekšová. A dodává: „Uplatnění reklamace vás nezbavuje povinnosti zaplatit případný dodavatelem vyfakturovaný nedoplatek. Pokud se později ukáže, že vaše reklamace byla oprávněná, bude vám částka vrácena zpět.“

Reklamace musí být vyřízena do 15 dnů od jejího doručení dodavateli. Uzná-li dodavatel, že ve vyúčtování pochybil, je povinen vyrovnat rozdíl v platbách do 30 dnů od doručení reklamace. Pokud lhůtu nedodrží, vzniká spotřebiteli u elektřiny právo na 600 korun za každý den zpoždění, maximálně 24 tisíc korun. U plynu se jedná o částku 750 korun, maximálně 7500 korun. Toto právo však musíte uplatnit do 60 dnů od uplynutí lhůty pro vyřízení reklamace, jinak zanikne.

Pokud vaše reklamace není vyřízena v zákonné lhůtě nebo nesouhlasíte s jejím výsledkem, můžete se obrátit na Energetický regulační úřad, případně na soud.

Trochu jiná pravidla platí u nájmu bytu. Pokud je smlouva o dodávkách energií vedena na pronajímatele a nájemce mu platí za energie zálohově, je pronajímatel povinen předložit nájemci vyúčtování spotřebovaných energií do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období. „Za zpoždění má nájemce právo na úhradu pokuty ze strany pronajímatele, a to ve výši 50 korun za každý den, pokud to bylo domluveno například v nájemní smlouvě. Pokutu ovšem pronajímatel neplatí, když sám neobdrží vyúčtování od svého dodavatele. V takovém případě musí nájemci vyúčtování předat, jakmile jej bude mít k dispozici,“ uvádí Eduarda Hekšová. A uzavírá: „Nájemce může žádat po pronajímateli podklady pro vyúčtování a podávat námitky proti němu. Při nespokojenosti s vyúčtováním se pak může bránit soudní cestou.“

Váš komentář