V posledních pěti letech na území ČR přetrvávalo sucho, které bylo důsledkem kombinace podnormálních srážek a nadnormálních teplot.

Rok 2020 byl z hlediska podzemních vod v mělkém oběhu velmi netypický. Začátek roku a zejména jaro, kdy zpravidla nastává v podzemních vodách maximum, byly velmi suché. Jaro bylo celkově nejsušší od roku 1971. Ročního minima dosáhla hladina na území ČR v květnu, kdy byla na řadě vrtů dosažena nejnižší hladina pro květen od roku 1971. Absolutní roční minima hladiny v mělkém oběhu z roku 2018 však nebyla překonána. Ke zlepšení došlo v červnu (2020), kdy zpravidla dochází k přirozenému poklesu hladiny (vegetační sezóna).

Aktuální stav podzemní vody v mělkých vrtech je velmi příznivý. V květnu byla hladina v mělkých vrtech celkově mírně nadnormální, v meziročním srovnání s loňským květnem hladina výrazně vzrostla u 93 % vrtů. Situace se pomalu zlepšuje i na západě Čech, kde v povodí Berounky byla v květnu průměrná měsíční hladina nadnormální poprvé od ledna 2018.

Rok 2020  a vývoj do května 2021

Roční maximum naopak nastalo na podzim (2020), kdy často hladina dosahuje minima. Situace však nebyla na celém území ČR stejná (Obr. 3). Na severní Moravě převažoval od června do konce roku nadnormální stav. V posledním čtvrtletí roku 2020 byl stav hladiny mělkých vrtů dokonce nadnormální téměř na celém území Moravy. V severozápadních Čechách naopak sucho přetrvávalo téměř celý rok 2020 (Obr. 1), což bylo způsobeno tím, že v porovnání se zbytkem republiky v této oblasti pršelo méně a normální srážkové úhrny nestačily na doplnění deficitu z předchozích let (Obr. 2). Příznivá situace pokračovala i na začátku roku 2021, kdy únorová hladina překonala dokonce maximum z října 2020, v západních a severozápadních Čechách však bylo toto maximum opět výrazně nižší než na zbytku území.

Stav u hlubokých vrtů

K mírnému zlepšení dochází i v hlubokém oběhu podzemní vody, který měří podložní struktury s vyloučení vlivu pokryvných útvarů (zpravidla kvartérních, které měří mělké vrty). Podložní vrstva cenomanu, která v oblasti severočeské křídy představuje nejhlubší sledovanou úroveň podzemní vody, má výrazný víceletý chod a hodnotí se zvlášť. V hlubokém oběhu podzemních vod byl stejně jako v případě mělkého oběhu zaznamenán nejhorší stav v roce 2020 v květnu (Obr. 4). Už v červenci však začínalo docházet ke zlepšení v části východočeské křídy a moravského terciéru. Nejlepšího stavu bylo dosaženo v roce 2020 v listopadu, nicméně ne ve všech strukturách. Část jihočeských pánví, západočeského permokarbonu a severočeská křída zůstávaly mimořádně podnormální po celý rok 2020. I zde však začalo od února 2021 docházet k pozvolnému zlepšování a například aktuální stav severočeské křídy je silně podnormální. Výrazně se zlepšil stav východočeské křídy a moravského terciéru.

Výhled vývoje stavu u podzemních vod

Z hlediska možného výhledu je třeba si uvědomit, že hladina podzemní vody v průběhu léta přirozeně klesá a k jejímu doplňování v létě zpravidla nedochází. Pokud nenastanou neobvykle příznivé podmínky v podobě nadprůměrných srážek, které i přes částečnou spotřebu vody vegetací zasáknou až na úroveň hladiny podzemní vody, jako k tomu došlo například v průběhu loňského června nebo září.

Aktuální situace je zatím relativně příznivá, takže pokud nedojde k tomu, že by následující měsíce byly srážkově výrazně podnormální v kombinaci s nadprůměrnými teplotami, tak by v létě nemělo nastat tak výrazné sucho jako v případě let 2018 a 2019.

Váš komentář