Na program schůze Senátu, která začíná ve středu 21. července 2021, je zařazena i novela zákona o elektronických komunikacích. Byť jde o velmi rozsáhlou novelu, spotřebitelská organizace dTest ji hodnotí v části týkající se práv spotřebitelů. I tato je poměrně obsáhlá, přitom její přínosy pro spotřebitele jsou nezpochybnitelné. Avšak i zde se našel bod, který je některými označován za sporný. O co se jedná? O snahu zavést jasná a přísnější pravidla pro obtěžující marketingová volání.

Stávající podoba zákona využívá takzvaný princip opt-out, to znamená, že telefonicky kontaktovat lze každou osobu, která ve veřejném účastnickém seznamu nemá uvedeno, že si nepřeje být obtěžována. „K řádnému zajištění ochrany soukromí před přímým telemarketingem je ale třeba přejít na princip opt-in. Telefonicky by tak šlo kontaktovat pouze osobu, která v účastnickém seznamu má uvedeno, že si přeje být takto kontaktována,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. A dodává: „Tuto právní úpravu by potom musely dodržovat i zahraniční společnosti, které cílí na české spotřebitele. Zároveň není třeba mít obavy, že by spotřebitelům nemohl nadále zavolat třeba lékař či podnikatel, od něhož pravidelně spotřebitel zboží či službu odebírá.“ Lékař, poskytovatel služeb, prodejce zboží a další mají totiž možnost „volání“ svým klientům ošetřenou v rámci pravidel ochrany osobních údajů, zpravidla souhlasem klienta.

V současné době se spotřebitelská poradna dTestu stále více setkává s případy takzvaných telešmejdů. Ti zneužívají důvěřivosti nejen seniorů a škála nástrojů, které k tomu používají, je široká. Jedním z nejčastějších jsou telefonické nabídky různého předraženého či nefunkčního zboží nebo smluv o dodávkách energií. Stačí jeden telefonický hovor, souhlas se zasláním dárku v podobě mince, medaile, holítek či náhradních břitů, a dotyčného člověka čeká jejich pravidelný přísun. Cílem obchodníků není zákazníky obdarovat, ale udělat z nich stálé odběratele svého zboží. Vylákají z nich totiž souhlas, který si nahrávají. Časté jsou také nabídky na „zázračné“ potravinové doplňky, u nichž deklarují léčebné účinky. Rozmohl se i telefonický prodej zboží proti koronaviru jako speciálních amuletů nebo nejrůznějších přípravků, jejichž pozitivní účinky nejsou prokázány.

Mnozí spotřebitelé již odmítají přijímat hovory, když jim volá neznámé číslo. Důvod je jasný – nechtějí být zavaleni často pochybnými nabídkami zboží a služeb. „Marketingová volání jsou spotřebiteli vnímána jako vysoce obtěžující. Jenže když si spotřebitel na takovou praktiku konkrétního obchodníka stěžuje, je dnes téměř nemožné prokázat případné porušení zákona a rovněž jej potrestat,“ vysvětluje Eduarda Hekšová. Proto byla připravena novela zákona o elektronických komunikacích, která posiluje nejen v této oblasti práva českých spotřebitelů.

Počátkem letošního června dTest spustil kampaň Stop telešmejdům, kterou mohou spotřebitelé podpořit, a dát tak najevo, že chtějí, aby byla schválena jasná a přísnější pravidla pro telemarketing. Cílem kampaně je i zvýšit osvětu spotřebitelů, aby věděli, jak se mohou takovému zásahu do soukromí bránit. K dnešnímu dni se k její podpoře jmenovitě přihlásilo již téměř 14 tisíc spotřebitelů.

„Vyzvali jsme proto senátorky a senátory, aby při projednávání novely zákona o elektronických komunikacích podpořili české spotřebitele a posílili jejich ochranu tím, že schválí navrhovaná pravidla. Tak jak navrhuje i Ústavně-právní výbor Senátu,“ uzavírá Eduarda Hekšová.

Váš komentář