I přes trvající přísná hygienická opatření se život v armádě nezastavil. Naopak. Na Libavé od 25. do 29. května zjišťovali své schopnosti při rotních taktických cvičeních s bojovými střelbami vojáci ze 71. mechanizovaného praporu. Ti jsou pro letošek vyčleněni do Sil velmi rychlé reakce (VJTF – Very High Readiness Joint Task Force) a musí být schopni během pouhých pěti dnů zareagovat na hrozby pro členské země NATO. V současné době není v aliančních silách jednotka, která by byla akceschopnější.

Při cvičení Adamant Warrior (neústupný válečník) se uskutečnila nejen řada ostrých střeleb, činností pod taktickými náměty, ale i jedno zcela unikátní spojení, kdy se pilot bitevníku L-159 domlouval na VKV síti s velitelem pozemních jednotek. Šlo o jeden z prvních kontaktů tohoto typu v novodobé české armádě.

„Jedním z důležitých cílů cvičení je prověrka součinnosti s přidělenými prvky. Velitelé jednotek dostávají k dispozici leteckou, dělostřeleckou i ženijní podporu a musí ji dovedně využít, dokázat správně naplánovat veškeré postupy s cílem eliminovat nepřítele a převzít svěřený prostor operace,“ uvedl kapitán David Kremlička, zástupce náčelníka štábu pro operace a zástupce řídícího cvičení. Právě on byl pomyslným mozkem celého cvičení, které se plánovalo bezmála rok, původně s mezinárodní účastí, což ovšem zhatila pandemie koronaviru.

Využití vzdušné podpory

Jednou z forem výcviku, se kterou se mechanizované jednotky nesetkávají tak často, je využití vrtulníku Mi-171. Celá situace vypadala následovně: V rámci defenzivní operace se velitel roty rozhoduje o zasazení průzkumných skupin do týlu nepřítele a využije k tomu právě tento vrtulník. Podvečerní klid tak náhle naruší burácení motoru přilétajícího stroje. Čtyřčlenná průzkumná skupina již přesně zná svůj úkol. Proto se vrtulník jen lehce dotkne země, dveře se otevřou a během několika vteřin již odlétá do prostoru výsadku. Tam však prostor pro přistání již není, průzkumníci proto musí slanit z výšky třiceti metrů. Připoutání lana do osmy (tj. železo, které svým tvarem připomíná osmičku) v této výšce, když je vrtulník ve visu a hýbe se ze strany na stranu, není snadné. Po slanění postupně zaujímají kruhovou obranu, ve které kryjí ostatní, kteří slaňují. Poté, co se země dotkne poslední, odpoutá instruktor lano a vrtulník mizí v dáli. Nyní již vše záleží na schopnostech průzkumníků, jak splní bojový úkol.

Vyjma vrtulníků, tedy základny Sedlec-Vícenice, cvičila také letecká základna v Čáslavi. V tomto případě došlo k jednomu z historicky prvních spojení pomocí VKV sítě. Takzvaný Ground Commander, tedy velitel pozemních jednotek 71. mechanizovaného praporu, kapitán Petr Bláha, se spojil s pilotkou bitevníku L-159. Ta se tak stala nadneseně vzdušným okem jednotky.

Reálné scénáře

Cvičení zahrnovalo řadu scénářů. Základem byly vždy ostré střelby z BVP-2 za podpory RPG, ručních zbraní, ale i minometné podpory. Rotní taktické cvičení tak prověřilo schopnosti všech vojáků, kterých bylo včetně logistického zabezpečení bezmála 800.

„Jsem velice hrdý na náš štáb, který dokáže naplánovat, organizovat a řídit cvičení takového rozsahu, bojové a podpůrné jednotky koordinovat a vést činnost s prvky jako je letectvo nebo dělostřelci. Vojáci svojí snahou učit se nové věci, ale i svým nasazením ukazují, jak má vypadat profesionální voják Armády České republiky,“ shrnul na závěr vrchní praporčík 71. praporu Martin Hula.