Tématu se věnuje kapitola v aktuálním Auditu vzdělávacího systému.

Za pár dní je to rok, co vláda vůbec poprvé zavřela školy. Za tu dobu patří Česko mezi zeměmi Evropské unie mezi rekordmany v počtu dní, kdy děti nebyly v lavicích. Pandemie koronaviru byla pro školy zároveň příležitostí k velkému kroku v digitalizaci. Tématu se věnuje kapitola v Auditu vzdělávacího systému za rok 2020. 

„Byla by chyba nenavázat na technologický posun celého vzdělávacího systému,“ píše v kapitole věnované vzdělávání v době pandemie Štěpán Kment. Ve svém textu nabízí ohlédnutí za tím, jak si školy, učitelé, žáci a ministerstvo školství s novou situací poradili. Digitalizace ve školství ale nebude hotová, dokud se školy nevrátí k běžnému provozu. Větší zapojení digitálních technologií ve výuce se dá do budoucna využít i ve třídách – pro poutavější výuku, personalizované vzdělávání a pro zjednodušení administrativní práce učitelů. Kapitola auditu shrnuje dostupná data z oblasti školství za poslední rok:

  • zhruba 3 % českých dětí nevlastní počítač nebo nemá kvalitní připojení, dalších 5 % se k počítači dostane jen sporadicky, protože počítač využívá jiný člen domácnosti, ukázala studie CERGE-EI IDEA a PAQ Research, která mapovala jarní vzdělávání v roce 2020 očima rodičů
  • i po roce uzavření škol jsou stále velké rozdíly v jejich technickém vybavení a stát tak pouze polovičatě plnil svou zákonnou povinnost rovného přístupu ke vzdělávání, jak ukazuje průzkum Člověka v tísni, mezi školami jsou velké rozdíly ve vybavení technikou
  • efektivita distanční výuky, která je výrazně náročnější na čas a pozornost, je podle zatím dostupných výzkumů nízká, v Česku taková studie zatím chybí
  • znalosti žáků z distanční výuky jsou méně upevněné, Česká školní inspekce uvedla, že zhruba 15 % škol se na jaře snažilo udržet rozvrh v běžném rozsahu
  • podle empirických zjištění si přeplněný rozvrh vybírá daň na duševní pohodě žáků a psychohygieně učitelů

Štěpán Kment ve své analýze ale pojmenovává i problémy, které je potřeba řešit i do budoucna. Jeden z hlavních úkolů po návratu do lavic zůstává vyrovnávání nerovností, které vznikly výukou na dálku. „Děti, které se distanční výuky (částečně) neúčastní kvůli chybějícím technologiím nebo pro nedostatek klidného prostředí pro učení, by měly být prioritou vzdělávací politiky. Zatím to vypadá, že jsou neviditelné,“ upozorňuje Kment. Je nutné zabránit bezprecedentnímu počtu předčasných odchodů ze vzdělávání, které hrozí právě těmto žákům.

Stát ale zatím stále nepředstavil detailní plán, jak chce nerovnosti po návratu žáků do škol řešit. EDUin proto k jeho vytvoření vyzývá v otevřeném dopise. Inspiraci je možné hledat i v zahraničí – některé země už mají plány na řešení situace a na jejich zajištění směřují velké finanční prostředky.

Váš komentář