„V loňském roce jsme hledali stejně jako celá společnost způsoby, jak se naučit žít s pandemií. Některé lidské potřeby, mezi které udělování svátostí a duchovní podpora jistě patří, nelze totiž odkládat donekonečna, lidem prostě chybí,“ vysvětluje otec Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference. „Jsem rád, že se už v loňském roce podařilo udělit tolik svátostí křtu a doufám, že v letošním roce se čísla na před-pandemickou úroveň vrátí úplně všude.“
V loňském roce již společnost našla způsob, jak fungovat i v náročných podmínkách pandemie a církev znovuobnovila poskytování služeb v co největším možném rozsahu. Na Moravě se život vracel k normálu o něco rychleji. Počty nově pokřtěných zde stouply oproti roku 2020 téměř o čtvrtinu na 11.249 a dostaly se tak zcela na úroveň před začátkem pandemie (11.600 v roce 2019). České provincie se k duchovnímu životu vrací opatrněji a návrat k původním číslům je zde pozvolnější. Počty křtů zde sice v roce 2021 také stouply, na před-pandemickou úroveň se však ještě nedostaly. Celkově meziročně v Čechách přibylo za loňský rok 1.000 křtů.
Největší počet nově pokřtěných tradičně bývá malých dětí. Právě jejich křty v začátku pandemie řada rodičů a farností odkládala ze strachu před nákazou dětí i z důvodu omezených podmínek pro tradiční oslavu spojenou s křtem dítěte. Zejména na Moravě se jedná o slavnost, které se nezřídka zúčastní celá obec nebo širší okruh přátel i sousedů. Odkládat křest dítěte delší dobu však není pro řadu rodin příjemné, proto v loňském roce řada z nich slevila ze svých podmínek a svátost dětem nechala udělit i v dobíhajícím stínu pandemie.
„V začátcích pandemie se lidé báli všeho, i křtít malé děti. Ve strachu však nelze žit dlouho, ani to není zdravé. V minulém roce jsem rodiče pobízel, aby se nebáli a měl jsem skoro 70 křtů. I když tradiční oslavy nemohly být v řadě případů tak velké, jak by si to možná rodina představovala. Ale slavit se může i později,“ říká se smíchem P. Vítězslav Řehulka, farář z farnosti Ostrava-Zábřeh.
Odkládání křtů novorozeňat v roce 2020 se projevilo i na věkové struktuře pokřtěných dětí. Podíl pokřtěných dětí ve věku 1-7 let dlouhodobě činí 14 %, v loňském roce dostáhl 18 %. Způsobují to odložené křty nejmenších dětí (do 1 roku) z roku 2020. Tento trend bude letos nejspíše pokračovat, protože podíl křtů dětí do 1 roku byl i v roce 2021 nižší a poprvé klesl pod ¾ ze všech pokřtěných.
Nižší zůstaly v roce 2021 také počty pokřtěných dospělých. Ve stínu pandemie totiž neprobíhaly (resp. byly odloženy či prodlouženy) přípravy na křest. V roce 2020 poklesl počet katechumenů připravujících se na křest v porovnání s předchozím rokem o téměř 30 % a v roce 2021 zůstal na podobné úrovni. Právě katechumenů, tedy dospělých čekatelů křtu, bývá v českých diecézích tradičně o něco větší procento než v moravských. S postupným útlumem pandemie i s tím spojených opatření by se měly všechny přípravy dospělých na křest opět obnovit.
Samotné křty katechumenů probíhají většinou o Velikonoční vigilii na Bílou sobotu. V loňském roce byly i kapacity kostelů na Velikonoce omezeny a řada křtů i proto mohla být o rok odložena. V letošním roce již žádná omezení návštěvy kostelů v době Velikonoční nebudou, proto některé odložené křty dospělých mohou proběhnout již letos včetně s tím spojených oslav. Některé přípravy se ale rozbíhají teprve v letošním roce, úplný návrat k době před nástupem pandemie proto pravděpodobně nastane až v následujících letech.
V současné době také církev v ČR čelí nové výzvě, řada farností totiž přijímá do svých společenství rodiny uprchlíků z Ukrajiny, které s sebou nezřídka mají i úplně malé děti chystající se ke křtu. „Přijetí Ukrajinských rodin do našich farních společenství není pro římskokatolické farnosti problém. Jak řeckokatolíci tak pravoslavní přicházející z východu se mohou našich mší i svátostí zúčastnit bez omezení,“ vysvětluje P. Stanislav Přibyl. „Společné slavení mše dává všem věřícím sílu ke křesťanskému životu a otvírá srdce pro potřebné. Přijetí a solidarita, se kterou se lidé prchající před válkou z Ukrajiny setkávají ve farnostech, nám dává doufat, že pandemie církev neoslabila.“
Autoři textu: PhDr. Kateřina Pulkrábková a Mgr. Daniel Chytil, Odbor analýz církevních dat ČBK
