Pietními akty, speciální expozicí či oslavou narozenin jednoho z posledních žijících letců RAF. Takto si připomněli vojáci 22. základny vrtulníkového letectva Náměšť nad Oslavou 80. výročí vzniku 311. československé bombardovací perutě RAF. K tomuto významnému milníku našeho letectva došlo 29. července 1940 na britské letecké základně RAF v Honingtonu.

Právě v Honingtonu, kde stále sídlí jedna z leteckých základen RAF, se na den přesně po 80 letech konal vzpomínkový ceremoniál. Zúčastnili se jej velitel náměšťské základny plukovník gšt. Rudolf Straka společně se zástupci velvyslanectví České a Slovenské republiky ve Velké Británii a rodinami československých veteránů. V místní pamětní zahradě položili věnce a na počest padlých rodáků symbolicky vysadili lípu. Květiny rovněž ozdobily válečné hroby ve vesnicích Honington a East Wretham.

O den později, ve čtvrtek 30. července 2020, se oslavy přesunuly na domovskou základnu u Náměště nad Oslavou, kde si výročí připomněli všichni příslušníci vrtulníkové základny společně s pozvanými hosty v rámci slavnostního nástupu.

Hlavním hostem byl jeden z posledních žijících příslušníků „třistajedenáctky“ válečný veterán Tomáš Lom. Plukovník gšt. Straka mu u příležitosti 80. výročí vzniku bombardovací perutě předal pamětní odznak 22. základny vrtulníkového letectva „Biskajská“. Zároveň mu popřál k devadesátým šestým narozeninám, které oslavil o dva dny později, a „předal“ mu speciální dárek – nabídku na let vrtulníkem Mi-24.

„Bylo mi ohromnou ctí a potěšením, že jsem se mohl zúčastnit oslav k osmdesátiletému výročí založení 311. československé bombardovací peruti RAF, kde jsem za druhé světové války sloužil jako radiotelegrafista a palubní střelec. Děkuji všem, kteří mi umožnili vyhlídkový let ve vašem bojovém vrtulníku. Byl to nezapomenutelný dárek k mým šestadevadesátým narozeninám, které jsem rád oslavil s vaší Tygří letkou,“ zhodnotil slavnostní den válečný veterán Tomáš Lom.

Slavnostního nástupu se zúčastnili také velitelé dalších útvarů Vzdušných sil Armády České republiky a zástupci veřejného života. Pozvání přijala senátorka Parlamentu České republiky Hana Žáková, hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek a rovněž starostové města Třebíč a Náměšť nad Oslavou. Za britskou stranu se oslav zúčastnil přidělenec obrany Velké Británie v České republice plukovník David Catmur.

Otevření nové expozice „Třistajedenáctka“

Válečný veterán Tomáš Tom také figuroval u další části slavnostního programu. Převzal totiž záštitu nad novou expozici s názvem „Třistajedenáctka“, která se právě ve čtvrtek 30. července slavnostně otevřela v budově posádkového muzea letiště Náměšť.

Expozice mapuje na osmi panelech příběhy letců bombardovací perutě. Je zde instalován funkční model bombardéru Consolidated B-24 Liberator, kterým byla letka vyzbrojena. Pod ním je umístěn kulomet browning M2, který zapůjčil Vojenský historický ústav Praha. Součástí nové expozice je rovněž vitrína s osobními předměty a vyznamenáními generála Aloise Šišky, kapitána letounu Wellington KX-B z 311. bombardovací perutě. Na jeho počest byla v roce 2008 pojmenována náměšťská 222. výcviková „Šiškova“ letka, která je nyní dislokována v Čáslavi jako 213. výcviková letka „Šiškova“.

Ostatně k našim bombardérům z 2. světové války se čestný názvem hlásí i celá 22. základna. Přídavek „Biskajská“ tak připomíná, že právě naši letci z perutě RAF bojovali v závěru druhé světové války nad Biskajským zálivem.

„Na množství nehleďte“ – motto slavné 311. čs. bombardovací perutě RAF

Ale operační lety naší jediné československé bombardovací perutě v rámci RAF začínají už v době Bitvy o Británii. 10. září 1940 provedla československá letka svou první noční bombardovací akci. Piloti bombardérů se zúčastnili náletů na nádraží a přístavy ve Francii a Belgii, kde se shromažďovala vojska protivníka. Tři letouny 311. perutě se zúčastnily i prvních náletů na Berlín 23. září 1940.

Nutno dodat, že jak letecký, tak pozemní personál tvořili Čechoslováci, kteří nosili britskou uniformu s nášivkou Czechoslovakia na ramenou. Celkem u této jednotky sloužilo 1164 československých příslušníků. Jednalo se o piloty, mechaniky, zbrojíře a další odborníky s bohatými zkušenostmi z domova i ze zahraničí, proto byl jejich výcvik vedený britskými instruktory úspěšný ve velmi krátkém čase. A jejich bojovými stroji byly letouny Vickers Wellington a Consolidated B-24 Liberator.

Intenzivní činnost a skvělé výsledky řadily 311. peruť mezi nejlepší v RAF. Na přelomu let 1942/43 byla dokonce vyhlášena jako nejlepší letka u pobřežního letectva. Její ztráty byly však velmi vysoké.

Biskajská

Z toho důvodu byla peruť v roce 1942 přeřazena k velitelství pobřežního letectva (Coastal Command), v jehož rámci se podílela na klíčové Bitvě o Atlantik. Jejím úkolem bylo vyhledávání a ničení válečných lodí a ponorek. Pokračovalo také noční bombardování přístavů, opravárenských doků a ponorkových základen. Peruť působila v prostoru Biskajského zálivu a části západního Atlantiku.

Jejím zřejmě největším úspěchem bylo potopení německé ozbrojené obchodní lodě Alsterufer s nákladem 344 tun strategické suroviny – wolframu. Zasloužila se o to posádka Oldřicha Doležala dne 27. prosince 1943.

Od září 1940 do června 1945 provedli českoslovenští bombardéři na 3 113 letů v celkové době téměř 27 000 bojových hodin. Na 70 cílů v městech Německa, Itálie a v okupovaných zemích Evropy svrhla na 1 220 tun pum a zhruba 93 000 kusů zápalných pum. Potopila velkou nákladní loď, poškodila několik menších, zaútočila na 35 ponorek, z nichž 5 potopila, zaútočila na 4 hladinová plavidla, vyřadila z boje 21 nepřátelských stíhačů a podílela se na dalších úspěších RAF. Její ztráty vykazují 250 padlých. Do zajetí padlo 34 jejích příslušníků. Byly to největší ztráty mezi všemi československými leteckými jednotkami ve 2. světové válce. Tvořily polovinu veškerých ztrát, které utrpělo československé letectvo na západním bojišti.

Svými činy napsala 311. československá bombardovací peruť RAF slavnou stránku historie vojenských dějin a svým podílem značně přispěla k osvobození nejen naší vlasti, ale i dalších zemí Evropy.