Agrolesnictví a jeho pestré systémy zemědělského hospodaření mohou konvenčním i ekologicky hospodařícím zemědělcům pomoci lépe se vypořádat s klimatickými změnami. Panelovou výstavu Agrolesnictví – příležitost pro krajinu a zemědělství mohou návštěvníci zhlédnout na střeše Národního zemědělského muzea od 30. června do 31. srpna.

Agrolesnictví je moderní způsob hospodařenípomáhající zvýšit odolnost agroekosystému vůči extrémním projevům počasí, které pozorujeme v posledních letech.

Jeho kořeny však sahají hluboko do dávné historie. Systém, kdy na poli rostly stromy a současně se zde hospodařilo nebo se pásl dobytek, byl kdysi častý i v českých zemích. Nevydržel však nástup intenzivního zemědělství a s rozvojem mechanizace postupně dřeviny na polích – stromy i keře – ustoupily traktorům a kombajnům. Společně s nimi zmizel z polí stín, vláha, úkryty pro drobné živočichy i celková propojenost krajiny. „Soukromě hospodařící sedláci na rodinných farmách vítají, že budou agrolesnické systémy zavedeny jako součást našeho zemědělství, protože přesně postihují, o čem moderní zemědělství má být, tedy zabezpečit vyrovnanou produkci, působit pozitivně na krajinu a životní prostředí, být dostatečně diverzifikované a odolné a mít na venkově sociální a mezigenerační propojenost,“ zmiňuje předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. 

Výstava představí agrolesnické systémy v různých formách a z různých pohledů. Seznámí návštěvníka jak s historií, tak s produkčními i mimoprodukčními přínosy agrolesnictví včetně adaptace na změnu klimatu, ochrany biodiverzity i zlepšení vodního režimu v krajině. Součástí prezentace budou praktické ukázky z Česka a Evropy i výsledky sociologického šetření, co si o agrolesnictví myslí sami zemědělci. „Jsme rádi, že můžeme v muzeu prezentovat nejen historii, ale i moderní trendy v zemědělských systémech, které právě agrolesnictví představuje. Jedná se o další ze série výstav zaměřených na prezentaci zemědělské vědy a výzkumu resortních organizací na střeše našeho muzea,“ říká generální ředitel Národního zemědělského muzea Zdeněk Novák. 

Rozsáhlé lány postihuje velmi často větrná a vodní eroze. Hledání rovnováhy mezi potřebou zajistit dostatečné množství potravin a současným zachováním mimoprodukčních funkcí krajiny je dnes aktuálním veřejným tématem. Důkazem, jak silně rezonuje evropským prostorem, jsou Evropská zelená dohoda (European Green Deal) i letos zveřejněná strategie Evropské komise Z vidlí na vidličku (Farm to Fork).  Agrolesnictví nabízí v tomto ohledu řadu benefitů, a stále častěji se proto objevuje v hledáčku výzkumníků, ale i praktikujících zemědělců. „Komplexnost a multifunkčnost agrolesnictví jsou spojené i s řadou vědeckých otázek a dosud nepopsaných složitých přírodních vazeb, které v nás akademicích a výzkumnících budou vyvolávat neodolatelnou touhu je pochopit a popsat, abychom je mohli dále propojit do řešení celosvětových otázek spojených se změnou klimatu, potravinové bezpečnosti či zlepšení životního prostředí,“ říká Bohdan Lojka, předseda Českého spolku pro agrolesnictví a vedoucí katedry Tropických plodin a agrolesnictví, Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze. 

Panelovou výstavu na střeše muzea připravila Asociace soukromého zemědělství ČR ve spolupráci s Českým spolkem pro agrolesnictví, Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Mendelovou univerzitou v Brně, Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Výzkumným ústavem živočišné výroby, Botanickým a Etnologickým ústavem Akademie věd ČR. Součástí výstavy budou také doprovodné přednášky. 

Asociace soukromého zemědělství ČR je dobrovolnou stavovskou a profesní organizací soukromých zemědělců v České republice. Veškerá její činnost vychází z respektování starých selských tradic a přesvědčení o perspektivě rodinných farem jako základu moderního evropského zemědělství a živého venkova. Počet členů Asociace soukromého zemědělství ČR činí 7 500 sdružených v současné době v 41 regionálních a 10 členských organizacích plošně po celém území země. Tyto podniky obhospodařují necelých 40 procent zemědělské půdy v ČR a podílí se zhruba čtvrtinou na celkové tvorbě zemědělského HDP. Více informací na www.asz.cz

Česká zemědělská univerzita v Praze je čtvrtou až pátou největší univerzitou v ČR. Spojuje v sobě stodesetiletou tradici s nejmodernějšími technologiemi, progresivní vědou a výzkumem v oblasti zemědělství a lesnictví, ekologie a životního prostředí, technologií a techniky, ekonomie a managementu. Moderně vybavené laboratoře se špičkovým zázemím, včetně školních podniků, umožňují vynikající vzdělávání s možností osobního růstu, včetně zapojení do vědeckých projektů doma i v zahraničí. ČZU zajišťuje kompletní vysokoškolské studium, letní školy, speciální kurzy, univerzitu třetího věku. Podle mezinárodních žebříčků univerzita patří k nejlepším 3 procentům na světě. V roce 2019 se ČZU se stala 31. nejekologičtější univerzitou na světě díky umístění v žebříčku UI Green Metric World University Rankings. V žebříčku Times Higher Education World University Ranking se v roce 2018 umístila na 801.–1000. místě na světě a na 4. místě ze 14 hodnocených českých univerzit. 

Národní zemědělské muzeum je státní příspěvková organizace zřizovaná Ministerstvem zemědělství. Zabývá se tematikou zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybářství, zahradnictví, potravinářství, zpracování zemědělských produktů, vývoje venkova a kulturní krajiny. Národní zemědělské muzeum má kromě hlavní výstavní budovy v Praze další pobočky – Čáslav, zámek Kačina, zámek Ohrada, Valtice. V pražské budově jsou k vidění expozice Zemědělství, Jede traktor, Rybářství, Myslivost, Voda v krajině, Gastronomie, Laboratoř ticha či Živá zahrada na střeše muzea. Prostor pro zdokonalování kulinářských dovedností nabízí gastrostudio, kde probíhají kurzy vaření a workshopy pro veřejnost. V současnosti je k vidění také hlavní výstava sezony Jindřich Štreit a Cykly, která představuje dosud nezveřejněné fotografie českého zemědělství od známého dokumentaristy a také díla současných mladých umělců na téma cykly.