Česko se nachází uprostřed čtvrté vlny pandemie, která měla obrovský dopad nejen na ekonomickou kondici země, ale také domácností a jednotlivců.

Česko se nachází uprostřed čtvrté vlny pandemie, která měla obrovský dopad nejen na ekonomickou kondici země, ale také domácností a jednotlivců. Agentura pro sociální začleňování nyní na základě dostupných kvantitativních dat spočítala že aktuální pandemická situace může znamenat zhoršení chudoby a sociálního vyloučení až u 200 tisíc lidí, což jsou zhruba 2 % z celkového počtu obyvatel země. Výzkumný tým Agentury ovšem zaznamenává i rizikové trendy, které se do oficiálních statistik nepromítají.

Vyhlášená protiepidemická opatření a změna chování domácností, které nyní méně utrácí, vedla k poklesu HDP v roce 2020 zhruba ve výši 5,6 %. „Jsme svědky ještě výraznějšího poklesu než v ekonomické krizi v roce 2009. HDP v uplynulých 15 letech povětšinou meziročně neklesal, nicméně pokud by současný vztah mezi změnou HDP a mírou chudoby odpovídal trendu zjištěnému v období růstového HDP, pak při poklesu ekonomiky o 5–6 % lze očekávat zvýšení podílu těchto osob o 1–2 %. V absolutních číslech jde tedy zhruba o 100–200 tisíc osob,“ říká Roman Matoušek, datový analytik Agentury.

Nárůst počtu chudých podle expertů Agentury může vést ke zvýšení počtu příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi o desítky procent oproti situaci na začátku pandemie, kdy byl počet příjemců těchto dávek historicky nejnižší. Tento nárůst řádově odpovídá také dalším dosavadním trendům, například poklesu počtu zaměstnanců a OSVČ platících sociální pojištění o 30–40 tisíc osob oproti situaci před pandemií či podílu domácností, které ve výběrových šetřeních udávají, že jejich příjmy poklesly.

Specifická je pak situace přímo v sociálně vyloučených lokalitách. „Podle našich šetření si v roce 2020 nemohlo 84 % obyvatel sociálně vyloučených lokalit dovolit neočekávaný výdaj ve výši 12 tisíc korun. V návaznosti na makroekonomický vývoj lze proto důvodně očekávat ještě další zhoršení už tak alarmující situace,“ vysvětluje dále David Beňák, ředitel Agentury.

Sociální politiky založené na datech

Vypořádat se s rozsáhlými sociálními dopady pandemie nebude snadné. Při plánování cesty z krize mohou výrazně pomoci údaje, které Agentura dlouhodobě shromažďuje. Již před časem například vyvinula v projektu Systémové zajištění sociálního začleňování jednotný nástroj, který v sobě zahrnuje klíčové ukazatele z různých oblastí sociálního vyloučení a umožňuje tedy v celorepublikovém rozsahu míru zatížení sociálním vyloučením posoudit – index sociálního vyloučení. Využití administrativních dat umožňuje srovnání míry sociálního vyloučení mezi různými územími a také sledování vývoje jeho rozsahu v čase. Ačkoliv data indexu je možné analyzovat až se zpožděním a za rok 2020 budou dostupná až v letních měsících letošního roku, pro popis vývoje situace mohou posloužit také informace z kvalitativních terénních šetření výzkumného týmu Agentury.

„Z našich výzkumných rozhovorů obecně vyplývá, že pandemie zastavila pozitivní trendy v životech mnoha lidí využívajících sociální služby. Ti, kterým se pomalu dařilo nacházet lepší formy ubytování, nyní končí opět na ulici. Na vzestupu je i prostituce, zejména u klientek, které před pandemií pracovaly v hernách nebo barech, a roste i poptávka po službách určených pro uživatele drog. Stále více lidí, kteří svou situaci dříve zvládali, žádá o potravinovou pomoc,“ vysvětluje Adam Duffek, výzkumný expert Agentury. „Na lidi, kteří byli chudí už před pandemií nebo se ocitali blízko hranice chudoby, nyní dopadla pandemie obzvlášť tvrdě,“ dodává.

Podle Davida Beňáka, je nyní ještě více potřeba stavět lokální i národní politiky sociálního začleňování právě na práci s daty. „Pro vypořádání se s následky pandemie je nutné vycházet z dat. Na jejich základě činit rozhodnutí. Řadu dat sbíráme i v Agentuře. Nemám ovšem na mysli pouze ta administrativní, ale také informace, které vyplývají přímo z rozhovorů s lidmi ze sociálních služeb nebo těmi, kteří sociální vyloučení zažívají na vlastní kůži. Právě to bude nyní velkým úkolem i pro Agenturu, která pomáhá obcím nastavovat opatření s dlouhodobým efektem,“ dodává Beňák.

Intervence v územích s největším rozsahem problémů

Důsledkem pandemie by navzdory některým obavám neměla být masivní (dvouciferná) nezaměstnanost, která by zasáhla další statisíce či milion osob. Při řešení sociálního vyloučení proto bude mít i nadále smysl pokračovat v soustředěné pomoci ve městech a regionech, kde jsou problémy sociálního vyloučení největší. Pro čerpání prostředků Evropských fondů v období 2021 – 2027 vláda schválila pravidla koordinovaného přístupu k sociálnímu vyloučení. Podpora obcím a místním akčním skupinám od odboru pro sociální začleňování MMR a finanční prostředky z operačních programů MMR, MPSV a MŠMT tak budou směřovat do obcí, které na svém území mají rozsáhlé problémy se sociálním vyloučením a chtějí je aktivně řešit. „Data o sociálním vyloučení v obcích jsou každoročně aktualizována, takže pokud se v důsledku pandemie někde sociální situace výrazně zhorší, budou moci tyto obce již v příštím roce žádat o prostředky na podporu zaměstnanosti, sociální bydlení, dluhové poradenství nebo podporu kvalitního vzdělávání pro všechny žáky“, shrnuje ředitel odboru pro sociální začleňování David Beňák.

Váš komentář