Od úmrtí zlínského rodáka Františka Bartoše uplynulo 120 let. Významný pedagog, jazykovědec, etnograf a sběratel lidové slovesnosti se nesmazatelně zapsal do kulturního života Moravy. Jeho jméno dnes nese Krajská knihovna Františka Bartoše i zlínská Bartošova čtvrť.
Rodák z Mladcové se věnoval jazyku i lidové kultuře
František Bartoš se narodil v roce 1837 v Mladcové u Zlína. Stal se organizátorem vědeckého a národního života na Moravě a patřil k významným představitelům zdejší vzdělanosti druhé poloviny 19. století.
Ve své práci se zabýval moravskými nářečími, lidovou slovesností, zvyky a každodenním životem. Sbíral pohádky, písně, říkadla i další projevy lidové kultury. Významná byla také jeho pedagogická činnost.
Muzeum uchovává jeho odkaz
Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně provozuje Studijně-dokumentační středisko Františka Bartoše. Shromažďuje jeho knihy, rukopisy, korespondenci, osobní doklady a další materiály, které jsou dostupné badatelům i veřejnosti.
Ve stálé expozici v budově 14 areálu 14|15 BAŤŮV INSTITUT mohou návštěvníci poznat Bartoše jako pedagoga, jazykovědce a etnografa. Součástí je také nářeční mapa Moravy.
Výstava připomíná druhý život jeho díla
Výstava Druhý život Františka Bartoše se zaměřuje na lidi a instituce, které po jeho smrti dál rozvíjely jeho odkaz. Přístupná je do 29. srpna 2026. Muzeum zároveň připravilo komentovanou vycházku po místech spojených s Bartošovým životem.
Trasa vede k jeho rodnému domu v Mladcové, Bartošovu domu, místnímu hřbitovu i Mladcovské skalce. Další termín vycházky je 29. srpna. Začíná ve 14 hodin před budovou 14, měří přibližně šest kilometrů a zabere zhruba tři hodiny.
Jméno zná každý, jeho příběh už méně lidí
Přestože Bartošovo jméno připomínají známé zlínské instituce a místní názvy, podle muzea už část obyvatel neví, proč po něm byly pojmenovány. Výročí proto nabízí příležitost vrátit do povědomí osobnost, která významně ovlivnila poznávání moravského jazyka a lidové kultury.
