Prachové znečištění může v Evropě stále výrazněji ovlivňovat kvalitu ovzduší a zdraví obyvatel. Mezinárodní studie publikovaná v časopisu Nature vyhodnotila přibližně 18 500 denních měření ze 103 evropských stanic z let 2012 až 2021.
Největší nárůst zaznamenal jih Evropy
Koncentrace prachu rostly na většině kontinentu, nejvíce v jižní Evropě a oblasti Středomoří. Vědci trend spojují se změnami proudění atmosféry a pokračujícím vysycháním a proměnou půdy v severní Africe.
Transportovaný prach představoval v jižní Evropě do roku 2021 v průměru 31 procent roční směrné hodnoty částic PM10 doporučené Světovou zdravotnickou organizací. Prachové události tam obyvatelé zažívali přibližně 46krát ročně. Jejich četnost se výrazně neměnila, v některých oblastech však rostla intenzita.
Česká data pocházejí z Košetic
Do výzkumu přispěl Ústav chemických procesů Akademie věd ČR dlouhodobými měřeními z Národní atmosférické observatoře Košetice. Data o prvcích obsažených v aerosolu pomáhají modelovat každodenní množství prachu a lépe hodnotit dopady na ovzduší, klima i zdraví.
