Tuzemské nádrže reagují na změnu klimatu a jejich povrchová voda se za posledních třicet let výrazně ohřála. Tento dlouhodobý trend může do budoucna znamenat zásadní zhoršení kvality vody a masivní šíření nebezpečných sinic. Změny navíc neprobíhají rovnoměrně a největší teplotní skoky zažívají vodní plochy už během jarních měsíců.
Dlouhodobá analýza jednatřiceti přehrad odhalila zásadní vliv oteplování na tuzemské vodní plochy. Podle zjištění RTVJ stoupla letní teplota vody mezi lety 1991 a 2021 o více než dva stupně Celsia. Každé desetiletí se povrchová vrstva ohřeje v průměru o zhruba šest desetin stupně.
Odborný výzkum jasně prokazuje přímé spojení mezi teplotou vzduchu a vody. Největší skok vědci zaznamenali vždy během dubna. V tomto měsíci se voda otepluje tempem jeden stupeň za dekádu. Naopak v květnu žádný podobný trend neexistuje. Hlavní roli zde zřejmě hraje dlouhodobý nárůst oblačnosti.
Mezi jednotlivými nádržemi panují obrovské rozdíly. Stanice RTVJ upozorňuje, že například v přehradě Les Království roste teplota vody více než dvojnásobným tempem oproti průměru. Skutečným důvodem je zanášení nádrže usazeninami a následné rychlejší prohřívání mělkých úseků. Brněnská přehrada si naopak drží stabilní podmínky. K tomu jí pomáhá umělé míchání vodního sloupce.
Kromě celkového oteplování se zhoršuje i denní kolísání teplot. Každých deset let rostou tyto výkyvy zhruba o deset procent. Tento jev zasahuje především mělké nebo průtočné nádrže.
Vyšší teploty a časté výkyvy představují vážné riziko pro vodní život. Znamenají totiž rychlý úbytek kyslíku u dna a uvolňování fosforu. Tím vznikají ideální podmínky pro množení toxických sinic. Správci vodních toků tak v budoucnu budou muset pečlivěji hlídat kvalitu vody určené pro pitné účely i běžnou rekreaci.
