Varšavská smlouva
Tento článek je o smlouvě socialistických zemí uzavřené roku 1955. O německo–polské smlouvě z roku 1970 pojednává článek Varšavská smlouva mezi Polskou lidovou republikou a Spolkovou republikou Německo.
Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci
Договор о дружбе, сотрудничестве и взаимной помощи
Členové Varšavské smlouvy
Členové Varšavské smlouvy
Motto „Unie míru a socialismu“ (Союз мира и социализма)
Vznik 14. května 1955
Zánik 25. února 1991
Typ vojenský pakt
Sídlo Moskva, Rusko
Úřední jazyk ruština, český, slovenština, polština, rumunština, bulharština, němčina, maďarština
Členové 7 států
Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.
Členské státy
Albánie Albánská lidová republika (do roku 1968)
Bulharsko Bulharská lidová republika
Československo Československá republika (od roku 1960 Československá socialistická republika)
Maďarská lidová republika Maďarská lidová republika
Východní Německo Německá demokratická republika (od roku 1956)
Polsko Polská lidová republika
Rumunská socialistická republika Rumunská socialistická republika
Sovětský svaz Svaz sovětských socialistických republik
Vznik, vývoj a zánik
Palác Koniecpolských ve Varšavě, ve kterém byla smlouva podepsána
Vznikl na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané 14. května 1955 Albánií, Bulharskem, Československem, Maďarskem, NDR, Polskem, Rumunskem a SSSR ve Varšavě.
Formálně byl reakcí na zřízení Západoevropské unie a Pařížské dohody umožňující vstup Západního Německa do NATO.
Smlouva byla uzavřena na 20 let s automatickým prodloužením o 10 let pro státy, které ji rok před uplynutím lhůty nevypoví. Albánie se přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy v roce 1962 a 13. září 1968 ji na protest proti invazi armád pěti členských zemí do Československa vypověděla. Invaze se nezúčastnilo rovněž Rumunsko.
V květnu 1985 byla smlouva prodloužena o dalších 20 let, avšak po rozpadu sovětského impéria a zániku NDR byla rozpuštěna. Nejprve bylo 25. února 1991 na mimořádné schůzce Politického poradního výboru v Budapešti rozhodnuto o rozpuštění vojenských struktur Varšavské smlouvy. Československo pak navrhlo úplné ukončení platnosti smlouvy, které ostatní členové přijali a příslušný protokol zástupci vlád šesti zbývajících členů podepsali na schůzce výboru 1. července 1991 v Praze v Černínském paláci.
Po rozpadu Sovětského svazu založilo v roce 1992 několik bývalých sovětských republik nový vojenský pakt Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti.
Činnost
Státy Varšavské smlouvy a NATO (bez USA a Kanady) v roce 1973, včetně statistiky počtu ozbrojených sil.
Cílem Varšavské smlouvy bylo podřídit armády členských států sovětskému velení, legitimizovat pobyt sovětských vojsk na území některých členských států, koordinace politiky a vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě, resp. spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti, a také vytvoření protipólu k severoatlantickému paktu. Nejvyšším politickým orgánem Varšavské smlouvy byl oficiálně Politický poradní výbor složený z nejvyšších stranických a státních představitelů členských zemí. V praxi však direktivy Spojenému velení a štábu Spojených ozbrojených sil přicházely z Kremlu.
Velení sídlilo v Moskvě a v jeho čele stáli pouze sovětští vojenští představitelé. Zástupci ozbrojených sil ostatních států byli pouze styčnými důstojníky, přinášejícími instrukce sovětského velení. Otázky strategie a taktiky v obecné rovině neřešilo velení a štáb spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy, nýbrž generální štáb sovětských ozbrojených sil.
Jediná vojenská operace všech členů Varšavské smlouvy (mimo Rumunska a Albánie) byla invaze vojsk do Československa 21. srpna 1968.
Varšavská smlouva se navenek tvářila jako obranný pakt, ale v dochovaných operačních plánech se počítalo s rychlou likvidací útoku NATO a následným obsazením západní Evropy během několika týdnů.
Velitelé Varšavské smlouvy
Hlavními veliteli Varšavské smlouvy byli maršálové Sovětského svazu:
1955–1960 Ivan Stěpanovič Koněv
1960–1967 Andrej Antonovič Grečko
1967–1976 Ivan Ignaťjevič Jakubovskij
1977–1986 Viktor Georgijevič Kulikov
1986–1991 Nikolaj Vasiljevič Ogarkov
